Zneužití daňového práva při tvorbě a využívání holdingových struktur - online

Na kurzu probereme, jak číst judikaturu správních soudů ke zneužití daňového práva při tvorbě a využívání holdingových struktur. Co za nás vnímáme jako největší rizika a co doporučujeme v tomto nelehkém rozhodování k minimalizaci daňových rizik. 
 
V posledních letech je institut zneužití práva aplikován při správě daní stále častěji. V tuto chvíli již spíše doznívají případy emisí korunových dluhopisů, v nichž správce daně tento institut široce aplikoval. V případě vyhnutí se srážkové dani díky vkladu či prodeji firmy do nové holdingové struktury však případů daňových kontrol a soudních sporů naopak postupně přibývá a tato oblast je a bezesporu i bude nadále velmi živá. V květnu tohoto roku Finanční správa oznámila, že se bude aktivně věnovat umělým holdingovým strukturám, založeným za účelem daňové optimalizace, kterými se obchází srážková daň při výplatě dividend – má vytipováno asi 130 firem, u nichž očekává doměření daní zhruba tři miliardy korun. Na podzimní konferenci k trestnímu právu daňovému JUDr. František Púry, předseda trestního kolegia Nejvyššího soudu nevyloučil, že by takové jednání mohlo mít i trestněprávní důsledky v případě, kdy by bylo přítomno tzv. „zastírací jednání“. Co si pod takovým zastíracím jednáním představují orgány činné v trestním řízení sice již nepadlo, ale mezitím stále přibývají další daňové rozsudky správních soudů ke zneužití práva. A některé z nich totožný princip při doměření srážkové daně nestaví na „zneužití práva“, ale právě na zastření určitého právního jednání jiným jednáním (simulaci a disimulaci).
 
V odborné diskuzi zaznívají námitky, že institut zneužití práva byl vždy i správními soudy vnímán jako řešení zcela výjimečných případů a mělo se jej používat „jako šafránu“. Již nyní je však nepochybné, že toto dogma padlo a případů aplikace zneužití práva ze strany správce daně bude přibývat a bude aplikováno tak často, jak správce daně uzná vzhledem ke skutkovým okolnostem za vhodné.