Prohlášení profesních skupin k aktuálním postupům Finanční správy při vyřizování žádostí o kompenzační bonus 2022

S velkým znepokojením sledujeme aktuální postup Finanční správy při vyřizování žádostí o kompenzační bonus 2022. Z informací od našich členů vyplývá, že Finanční správa přistupuje k žádostem o kompenzační bonus velmi restriktivním způsobem ve vztahu k hodnocení podmínek pro vznik nároku na kompenzační bonus a postupuje přitom procesně nezákonným způsobem.

Žadatelé o kompenzační bonus, kteří podle posouzení správce daně nebyli přímo a bezprostředně zasaženi krizovými opatřeními, jsou neformální komunikací (mailem, telefonicky) vyzýváni k doložení oprávněnosti nároku a je jim stanovována velmi krátká doba na reakci (tím nechceme obecně zpochybňovat neformální komunikaci, které může být v některých případech pro žadatele výhodná, ale nesmí být tento způsob komunikace zneužíván v neprospěch žadatelů a v rozporu s právní úpravou, jak se tomu děje v masivním měřítku nyní). Pokud následná reakce žadatelů nepřesvědčí správce daně o oprávněnosti žádosti nebo žadatelé na tuto neformální komunikaci vůbec nereagují, vydává správce daně formální rozhodnutí o zastavení řízení o podané žádosti jako o podání zjevně právně nepřípustném podle § 106 odst. 1 písm. b) daňového řádu.

Tento procesní postup je postupem zcela zřejmě nezákonným. Podle platné právní úpravy dochází k tzv. samovyměření kompenzačního bonusu ke dni podání žádosti a následná korekce ze strany správce daně je možná jen na základě kontrolního postupu, např. daňové kontroly. To zcela jednoznačně a nesporně potvrzuje mimo jiné i důvodová zpráva k zákonu o kompenzačním bonusu. Výsledkem posouzení Finanční správy potom může být pouze meritorní rozhodnutí ve věci ve formě dodatečného platebního výměru, proti kterému je možno se odvolat. Aktuálně zvoleným postupem Finanční správy tak dochází k porušení práv žadatelů o kompenzační bonus.

Problémem je i samotný materiální obsah vyskytujících se excesivních požadavků Finanční správy. Podle platného zákona musí žadatel splnit dvě podmínky: (i) že alespoň jedna z podnikatelských činností byla pandemií významně dotčena, tzn. že ve srovnávaném období nepřekročila výše příjmů z této činnosti 70 % průměrné měsíční výše těchto příjmů plynoucích z téže činnosti ve srovnávacím období, přičemž tento pokles by neměl být zjevně způsoben převážně jinými důvody než dopadem epidemických opatření, a (ii) že jeho příjmy ze všech významně dotčených činností představují převažující část příjmů ve srovnávacím období. Žádný další taxativní ani demonstrativní výčet pandemií dotčených profesí či činností platný zákon neobsahuje ani se na něj neodvolává, a přesto se v praxi Finanční správa pokouší žadatele „kádrovat“ podle jednotlivých oborů. 

Aktuální postup Finanční správy shledáváme nezákonným z hlediska procesního i hmotného a v rozporu se smyslem a účelem kompenzačního bonusu (tak jak je mimo jiné uveden v důvodové zprávě k zákonu o kompenzačním bonusu a jak byl opakovaně deklarován ze strany Ministerstva financí ČR i ze strany Finanční správy), kterým je rychlá a jednoduchá pomoc podnikatelům, postiženým na svém podnikání šířením infekce Covid-19. Považujeme také za nepřípustné, že tento postup Finanční správa dokonce potvrzuje v rámci odpovědí na otázky k problematice kompenzačního bonusu na svých internetových stránkách (Dotazy a odpovědi | Kompenzační bonus (2022) | Kompenzační bonus | Daně | Daně | Finanční správa (financnisprava.cz) - odpověď č.47). 

Žádáme proto vedení Finanční správy i Ministerstva financí, aby se nastalou situací neprodleně zabývaly a sjednaly urychlenou nápravu.

Vladimír Dlouhý, prezident, Hospodářská komora ČR 
Petra Pospíšilová, prezidentka, Komora daňových poradců ČR 
Tomáš Prouza, prezident, Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR 
Josef Jaroš, předseda, Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR