Trestní odpovědnost umělé inteligence

Umělá inteligence se stává neodmyslitelnou součástí každodenního života v naší společnosti, během posledních pár let zasáhla více či méně každý obor lidské činnosti. S tímto jejím rostoucím zapojením však narůstají i rizika, která pro společnost, jednotlivce i další vztahy, zájmy a hodnoty již nyní představuje či brzy bude.

 Umělá inteligence a nástroje či zařízení ji využívající mohou nejen zásadním způsobem usnadnit, ba dokonce umožnit páchání různé, více či méně komplexní trestné činnosti, ale trestněprávně relevantní následky způsobit i samy od sebe. Vyřešení otázky trestní odpovědnosti umělé inteligence a za ni je tak více než aktuální.

 Jakub Charvát proto dosavadní stav poznání problematiky trestní odpovědnosti umělé inteligence a za ni ze zahraničí zasazuje do kontextu platného českého trestního práva a současných vývojových trendů i aktuálních predikcí. Alternativou by totiž bylo další progres zastavit, to však není ani žádoucí, ani prakticky možné.

 Úvodní kapitoly se věnují jak technologii umělé inteligence, tak platné české právní úpravě. Následuje shrnutí dosavadního zahraničního i tuzemského poznání, v návaznosti na nějž je pak představena kombinace modelů trestní odpovědnosti fyzických a právnických osob, již by bylo možné v mezích platného práva uplatnit, a tím v době, kdy AI prochází globální adopcí, zachytit co nejširší spektrum trestné činnosti s ní související. Jedna ze závěrečných kapitol pak ve světle současných vývojových trendů a aktuálních predikcí poukazuje na meze navržené kombinace, činí tak například v kontextu využití umělé inteligence k páchání podvodů či provozování autonomních vozidel a agentů. Příloha se navíc věnuje vlivu aktu o umělé inteligenci.

 Monografie je vhodná pro širší odbornou veřejnost, zejména advokáty, soudce, státní zástupce, policisty, in-house právníky či studenty práv, a to nejen po stránce právní, ale i technologické.