Přiznání z vedení daňových úřadů: „Prohráváme soudy. A není jich málo“

Publikováno 07.03.2021
Autor: Ing. Tomáš Goláň

V dokumentu reagují i soudci Nejvyššího správního soudu. Například Karel Šimka: „Když jsem byl před několika lety ve Švýcarsku na jejich správním soudu, byli velmi překvapeni, když jsem jim sděloval čísla z České republiky o počtu prohraných případů Finanční správy. Oni považují za velký problém, když správní soudnictví ruší více než deset procent rozhodnutí veřejné správy.“

A to tady nemluvíme o firmách, které se nesoudí, protože se bojí různých represí,“ připojil další argument senátor ODS a daňový poradce Tomáš Goláň.

Důvodem, proč tolik případů daňových kontrol končí u soudů a v důsledku i s rozsudkem o zrušení rozhodnutí Finanční správy, je to, že u daňových úřadů neexistuje možnost regulérního odvolání. Byť na to existuje speciální stupeň Finanční správy: Odvolací finanční ředitelství v Brně (OFŘ).

„Historicky se OFŘ říkalo potvrzovací finanční ředitelství a mnozí profesionálové v oboru si dělali legraci, že nemá smysl jakékoliv odvolání, vyjma toho, že to je jeden z těch prostředků, aby mohli jít k soudu, protože nevěřili ve spravedlivé posouzení na OFŘ,“ říká v dokumentu Jiří Žežulka, který krátce po nástupu Andreje Babiše do funkce ministra financí (2014) působil jako šéf Finanční správy a pak se rozhodl odejít. Nyní je šéfem berních úřadů na Slovensku.

Ministryně financí Alena Schillerová, pod níž agenda správy daní spadá už od ledna 2016, kdy nastoupila jako Babišova náměstkyně, se o prohraných sporech a těžkých dopadech na firmy i jednotlivce odmítá bavit.

„Děkuju vám za otázku, na shledanou,“ byla její odpověď na žádost o konkrétní vyjádření. I tato situace je zachycena v dokumentu.

Baxa: Schovávat se za mlčenlivost je alibi

Hradba mlčení, neochota vysvětlit sporné postupy a absence komentářů k prohraným sporům je typickým jevem společným pro zástupce ministerstva i Finanční správy. Často s odvoláním na povinnost mlčenlivosti u kauz konkrétních firem.

To kritizuje i Josef Baxa, soudce Nejvyššího správního soudu, kde ročně končí na 500 daňových kauz

„Schovávat se za mlčenlivost je jednoduché. Dává to krásné alibi: Nikomu nemusím nic vysvětlovat, nemusím reagovat na otázky,“ říká Baxa. „Ale ta konfrontace s tím, že nějaké rozhodnutí vydám a někdo se mě bude ptát, jaké jsem k tomu měl důvody, proč jsem se takhle rozhodl a proč jsem nerozhodl jinak – a když v té zobecněné veřejné diskuzi obstojím, tak to je součást mé důvěryhodnosti jako představitele veřejné moci.“

Mlčení není jediným problémem Finanční správy. Dalším, z pohledu státního rozpočtu výrazně drahým problémem je vyplácení náhrad škody firmám a jednotlivcům, kteří u soudu uspějí se žalobou proti státu. Za tyto škody totiž ve Finanční správě nikdo nenese žádnou odpovědnost.

„Víme prokazatelně, že v období 2017 až 2019 zmizelo státu 622 milionů, a nevíme vůbec, kdo se kdy zabýval tím, zda tyto finanční prostředky nemá někdo třetí nahradit státu jako vzniklou škodu,“ uvádí daňový poradce Jakub Hajdučík.

Architektka predátorského výběru daní

Jeho slova potvrzuje i Miloslav Kala, prezident Nejvyššího kontrolního úřadu, který v minulosti několikrát kontroloval fungování Finanční správy při výběru DPH. V roce 2018 například zjistil, že stát musel na základě nezákonných rozhodnutí Finanční správy vrátit téměř 200 milionů korun a dalších 61 milionů vyplatit jako úroky.

„Tohle je škoda státu. Ale Ministerstvo financí tuto částku po nikom nevyžadovalo,“ říká prezident NKÚ Kala.

Firmám, na které Finanční správa tvrdě a – jak se ukazuje – v části případů nezákonně „zaklekne“ (termín Andreje Babiše z roku 2016), tak nezbývá než si najmout drahé právníky, sporem se zabývat často pět i více let – a nakonec se u soudu možná doberou satisfakce.

K čemu jim to ale je?“ ptá se daňový poradce Jan Rambousek. „Jejich smyslem je podnikání, ne hádání se se státem.“

Alena Schillerová, která byla přítomna části zmiňovaného slyšení v Senátu, žádnou chybu nepřipustila. „Zdržím se jakýchkoliv soudů, protože mi to jako ministryni nepřísluší,“ prohlásila.

Právník David Hubal kontroval slovy: „Paní ministryně Schillerová je architektkou tohoto predátorského způsobu výběru daně a je velkou otázkou, zda se pod vedením takové osoby může přístup k daňovým poplatníkům jakkoliv změnit.“


Zdroj: Seznam Zprávy 07.03.2021 (20:30:07)