Nulová DPH na energie moc nepomůže, lidé si stejně připlatí
Sleva na dani z elektřiny a plynu uhasí jen část zdražení. Odběratelé si v ročním vyúčtování za energie stejně připlatí. Distributoři navíc hrozí, že od listopadu mohou řešit technické problémy. Systémy nemusí umět fakturovat. Dramatické zdražování elektřiny a plynu v Česku zatěžuje prakticky všechny. Miliony domácností a tisíce podnikatelů v posledních týdnech s hrůzou přihlížejí dění na tuzemském energetickém trhu, na kterém ceníky dodavatelů zdražují o desítky procent. Právě kvůli rekordním cenám chce vláda novelu zákona, jež od začátku příštího roku umožní snížit u energií sazbu daně z přidané hodnoty na nulu. Odpuštění DPH se týká i listopadu a prosince 2021. Reálnou úsporu z DPH však zákazník jen tak nepocítí. Objeví se totiž až v dalším roce v ročním zúčtování. Výše zálohy, kterou platí v měsíčních či čtvrtletních intervalech, se tak o DPH automaticky nesníží a promítne se až v dalším roce. „Prominutí DPH by se zákazníkům mělo projevit v okamžiku pravidelné fakturace, která probíhá u domácností jednou ročně,“ potvrdil tiskový mluvčí Pražské plynárenské Miroslav Vránek. A kam až výše úspory dosáhne? Stačí k tomu jednoduchý výpočet. „Například ceny elektřiny vzrostly o 50 až 70 procent, když se k tomu připočítá regulovaná část energie, poklesne tento růst přibližně na 30 procent. O dalších dvacet procent se sníží finální cena právě o DPH. Výsledek po odečtení ale pořád bude vyšší přibližně o deset procent,“ vypočítal pro SZ Byznys tiskový mluvčí Pražské energetiky Petr Holubec. Ve finále o konečném zdražení v ročním zúčtování tak rozhodne neregulovaná cena jednotlivých dodavatelů, od kterých klienti energii čerpají. Distributoři pod tlakem Na rozdíl od odběratelů se z rozhodnutí ministerstva financí příliš neradují jednotliví distributoři, kteří jsou v současnosti kvůli rostoucím cenám pod stále větším tlakem. Novinku o prominutí DPH se totiž dozvěděli jen šest pracovních dní před začátkem účinnosti. Distributoři se shodují na tom, že největším problémem je v tak krátkém časovém limitu nastavení IT systémů a jejich otestování, které je časově náročné. „Zároveň nám řešení tohoto rozhodnutí bere personální kapacitu, kterou bychom potřebovali věnovat zákazníkům, kteří se dostali do režimu dodavatele poslední instance,“ dodal Vránek z Pražské plynárenské. Podle jeho slov je kvůli nedostatečné připravenosti namístě čekat problémy. „Prominutí DPH je nekoncepční řešení, na které nejsou fakturační systémy energetických společností připraveny. Bez podrobné metodiky Ministerstva financí ČR nelze tyto rozsáhlé technické změny do 1. listopadu 2021 realizovat a lze očekávat, že energetické společnosti mohou mít problém od 1. listopadu fakturovat, což může mít v tomto obtížném období dopad na jejich cash flow,“ doplnil Vránek. Špatný nápad, shodují se odborníci Na tom, že ze strany ministerstva financí je prominutí DPH u elektřiny a plynu nesystémový krok, se shodují i daňový experti. „Je to jen další důkaz toho, že se daně nemají používat jako ‚hasicí přístroj‘, protože to nadělá víc škody než užitku,“ sdělila Blanka Poštová, daňová poradkyně KODAP. Podle jejího kolegy Vlastimila Sojky jsou nepromyšlené zásahy do daňového systému dokonce vůbec nejhorším nápadem, jak řešit krize podobného charakteru. Nejsou totiž cílené na ty, kteří jsou situací nejvíce postiženi, a navíc vnášejí do daňového systému chaos. Tato úspora navíc podle jeho slov přistane i v domácích rozpočtech rodin, jež se zatím těší z fixovaných cen a žádné drama se u nich neodehrává. Větší zásah na úhor toho pak dostane už tak těžce zkoušený státní rozpočet. „Z hlediska příjmů státního rozpočtu i systému DPH je to pro zodpovědně uvažující ekonomy nepřijatelný nápad,“ dodal Sojka ve svém vyjádření. Osvobození od daně z přidané hodnoty u energií by mělo připravit veřejné finance měsíčně o 2,08 miliardy korun. V případě samotného státního rozpočtu jde o 1,3 miliardy korun. Veřejné finance celkově na DPH získaly letos ke konci září 323,6 miliardy korun, z toho do rozpočtu putovalo 208,7 miliardy korun. Co teď? Nevíme Jak bude ale vypadat konečná podoba a detaily tohoto generálního pardonu, se zatím vlastně neví. I proto se na sociálních sítích začaly objevovat teorie, které by mohly jednotlivým klientům pomoci ušetřit. Jedna z takových, se kterou na svém twitterovém účtu přišel daňový expert Tomáš Hajdušek, byla, že by řešením pro mnoho klientů na příští rok v případě, že se prominutí DPH do nového roku nepřenese, mohlo být zaplacení zálohy na celý rok ještě během letošního listopadu nebo prosince, tedy v době platného pardonu na DPH. Tuto variantu však po dotazu SZ Byznys ministerstvo financí odmítlo. „Platí, že účelové zvednutí záloh v měsících listopad a prosinec pouze s cílem optimalizovat a snížit celkovou daňovou povinnost v rozporu s účelem regulace by mohlo být Finanční správou posuzováno v kontextu zásady zákazu zneužití práva,“ okomentoval Michal Žurovec, tiskový mluvčí. Neshody s EU Stejně jako o jasné metodice dnes není rozhodnuto ani o tom, zda prominutí DPH na elektřinu a plyn bude příští rok opravdu platit. Rozhodnutí totiž naráží na evropskou legislativu. „Toto tzv. prominutí daně obchází základní principy, kterými se DPH jednotně v rámci celé EU řídí. Pokud bychom chtěli dodávku energií skutečně od DPH osvobodit, potom je nutná změna evropské legislativy,“ říká daňový expert Tomáš Hajdušek a dodává, že stávající legislativa tento požadavek neumožňuje. Daň z přidané hodnoty se v rámci celé EU řídí jednou směrnicí, která je závazná pro všechny členské státy. Vládní materiál o snížení daně z přidané hodnoty na dodání elektřiny a plynu uvádí, že trvalého nebo krátkodobého snížení daně lze docílit třemi způsoby. Vláda by požadavek musela například konzultovat s evropským výborem pro DPH nebo požádat komisaře EU pro hospodářství. Právě toho má současná ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) požádat, aby Česku trvalé snížení daně u energií umožnil. Podle Vlastimila Sojky je velkým problémem pardonu za daně z energií právě rozpor s harmonizovanými pravidly DPH v Evropské unii. „Bude tudíž velmi pravděpodobně nutné zaplatit do rozpočtu Unie příspěvek 0,3 %, vypočtený v souladu s nařízením Rady č. 1553/89 i z této nevybrané daně,“ upozornil daňový expert. „Sociální potíže vyvolané zdražením energií by měl stát řešit standardními prostředky, tedy podporou směřovanou k těm nejpotřebnějším. Svět vstupuje do těžkého ekonomického období a od žádného státu nelze rozumně očekávat, že bude mít dostatek zdrojů na sanování poklesu životní úrovně všech svých občanů,“ dodal. Podle Hajduška navíc ustanovení v daňovém řádu sice ministryni financí umožňuje DPH dočasně plošně odpustit, ale jen v případě mimořádné, zejména živelní události nebo z důvodu nesrovnalosti zákona. „Ceny energií se stanovují na základě tržních principů, a rozhodně se tak nejedná o žádnou mimořádnou událost. Domnívám se, že v tomto případě došlo k překročení kompetence, kterou zákon ministrovi financí svěřuje,“ říká Hajdušek. Zdroj: Seznam Zprávy 25.10.2021 (07:20:01)