Marný boj opozice. Sleva na dani zůstane stejná jako před 12 lety

V daňových změnách, které ministerstvo financí chystá spolu se zrušením superhrubé mzdy, zůstává jeden pevný bod. Je jím sleva na poplatníka ve výši 24 840 korun, která se nemění už od roku 2008. Přestože opozice opakovaně upozorňuje, že se tato sleva s každým rokem stává méně spravedlivou vůči lidem s nejnižšími příjmy, ministerstvo s jejím navýšením nepočítá.

Na zmíněnou slevu má nárok každý zaměstnanec či podnikatel, odečíst si ji může od vypočtené daně. Částka se ale už 12 let nezměnila. „Tím její relativní výše klesá dvěma kanály – inflací a rostoucími mzdami,“ řekl poslanec za ODS Jan Skopeček. V roce 2008 znamenala sleva 1,2 násobek průměrné mzdy, dnes činí dvě třetiny.

Ministerstvo financí vedené Alenou Schillerovou (za ANO) se chystá zrušit superhrubou mzdu a hodlá zavést nové sazby daně. O změně slevy na poplatníka neuvažuje. „Vláda předpokládá, že dosáhne snížení daňového zatížení právě zrušením superhrubé mzdy,“ uvedl mluvčí resortu Zdeněk Vojtěch.

Superhrubá mzda jsou všechny náklady zaměstnavatele na jeho pracovníka, tedy hrubá mzda navýšená o sociální a zdravotní pojištění. Z ní se dosud počítala daň, nově by se měla počítat z hrubé mzdy. Lidé by tak ušetřili řádově stokoruny při sazbě 19 procent, při 15 procentech by člověk s průměrnou mzdou mohl ušetřit kolem 1700 korun. Právě o zavedení sazeb ve výši 15 a 19 procent nyní vláda uvažuje.

Opoziční politici ale s takovým řešením nesouhlasí. „To je nesmysl. Zvýšení slevy na poplatníka znamená, že se všem pracujícím odpustí stejná částka. Zrušení superhrubé mzdy sníží všem stejné procento,“ řekl pro HN pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík.

Stejně jako Skopeček poukazuje i Ferjenčík na to, že sleva na dani zavádí do daňového systému princip solidarity a progresivity. Pokud si někdo odečte téměř 25 tisíc korun z daně ve výši 30 tisíc, znamená to pro něj větší úlevu než pro někoho, kdo má odvést na dani 300 tisíc korun.

„Pokud zvýšíme slevu, tak primárně pomáháme lidem s nízkými příjmy, ne těm bohatým,“ prohlásil Skopeček. Dodal, že každý rok, kdy se uvedená sleva nemění, znamená zhoršení situace pro lidi s nejnižšími příjmy. „A její nominální výše bude i v dalších letech klesat se všemi důsledky pro daňové poplatníky,“ řekl poslanec.

Ferjenčík proto navrhuje výši slevy svázat s vývojem ekonomiky, tak aby se každý rok měnila. „Ideální by bylo slevu na poplatníka svázat s průměrnou mzdou,“ řekl Ferjenčík.

Ministerstvo financí poukazuje na to, že daně dlouhodobě snižuje na jiných místech. „Za posledních pět let jsme snížili daňovou zátěž lidem i firmám o 140 miliard korun,“ uvedl mluvčí Vojtěch. Zmínil snížení DPH na stravovací služby, noviny a časopisy, zvýšení slev na děti nebo zavedení školkovného. A další snížení slibuje ve zrušení superhrubé mzdy. Zatím však není jasné, jak se bude daň počítat. „Zrušení superhrubé mzdy ještě neznamená snížení daní, záleží na sazbách,“ poznamenal k tomu Ferjenčík.

Navýšení slevy podporuje také Komora daňových poradců. „Přesné parametry ale nekomentujeme, to je věc vlády,“ řekla prezidentka komory Petra Pospíšilová.

Zdroj: Hospodářské noviny, 17.08.2020 (00:45:01)