Brzda stravenkového paušálu. Některé firmy ho nemohou využít, pro 12hodinové směny se nehodí

Měla to být alternativa ke stravenkám. Přechod na stravenkový paušál je ale problém pro řadu firem se zaměstnanci, kteří slouží dvanáctihodinové směny. Důvod? Zatímco běžně firmy za tzv. dvanáctky dávají dvě stravenky, u paušálu to nejde. Pokud by ho zaměstnavatel vyplatil „dvakrát”, zaměstnanec by byl paradoxně finančně znevýhodněný. Finanční správa nyní chystá ke stravenkovému paušálu pokyn. Zda se bude týkat i tohoto problému, ale neupřesnila.

Pracovní agentura Disponero zaměstnává desítky lidí v různých společnostech na severu Čech. Na začátku roku chtěla všem svým zaměstnancům začít příspěvek na stravování dávat nově formou stravenkového paušálu. Jenže u některých zaměstnanců respektive firem, kam jsou zaměstnanci dočasně přiděleni, narazila.

„Zjistili jsme, že ve firmě, kde lidé pracují v nepřetržitém provozu, na stravenkový paušál přejít nemůžeme. Zaměstnanci tam nyní dostávají dvě stokorunové stravenky na jednu dvanáctihodinovou směnu. Dle zákona přispíváme 55 procent z hodnoty stravenky, tedy v tomto případě by to mělo být 110 korun. Pokud bychom ale přešli na stravenkový paušál, mohli bychom jim přispět maximálně 75,60 korun (vysvětlení částky v boxu pozn. red.), a tím bychom nedodrželi srovnatelné podmínky jako u kmenových zaměstnanců,” říká ředitelka společnosti Dana Ráftlová pro server iROZHLAS.cz.

Přesněji řečeno, firma by mohla vyplatit na stravenkovém paušálu i více, ze všech peněz, které by ale dala nad limit 75,60 korun, by pak zaměstnanec musel zaplatit povinné odvody.

Druhý paušál na směnu

Ministerstvo financí tvrdí, že stravenkový paušál vychází ze stejné daňové konstrukce jako stravenky. Podle odborníků na daně ale je v zákoně u paušálu disproporce.

„Paušál je nastaven daňově zcela opačně než stravenky a daňové znevýhodnění, tedy dodaňování nadlimitní částky, je přesunuto ze zaměstnavatele na zaměstnance,” popsal pro iROZHLAS.cz daňový expert ze společnosti Pro Factum Consulting Petr Frisch, který byl v minulosti vyhlášen Daňařem roku.

Druhý paušál u směn nad 11 hodin podle něj není daňově zvýhodněný, a chová se tak jako mzda. Platí se z něj tedy daň z příjmu i sociální a zdravotní pojištění. „U stravenky nebo závodního stravování je druhá stravenka nebo jídlo v kantýně plně daňově zvýhodněno,” dodává.

Jeho slova potvrzuje i Jiří Nesrovnal z Komory daňových poradců. „V případě stravenek je limitace daňové výhodnosti na straně zaměstnavatele, kdy je daňový výdaj omezen částkou na jednu směnu trvající do 11 hodin. Pokud směna trvá déle jak 11 hodin, je v případě stravenky výslovně upravena možnost poskytnout v uvozovkách druhou stravenku v daňově výhodném režimu,” popsal redakci.

U stravenkového paušálu výslovná úprava, která by umožňovala poskytnout druhý paušál ale chybí. Podle Frische přitom tento problém řeší celá řada zaměstnavatelů. „V mnoha případech jsme s klienty došli k závěru, že zůstanou u původní papírové verze stravenek,” dodal.

Je to alternativa

Resort financí tento rozdíl ve stravenkovém paušálu nijak nevysvětil, jen potvrdil, že existuje. „V případě stravenkového paušálu taková kumulace (dvě stravenky na jednu směnu delší než 11 hodin, pozn. red.) není možná. Ministerstvo financí proto nabízí zaměstnavatelům stravenkového paušálu jako alternativu, kterou zaměstnavatel dle svého uvážení může a nemusí využít,” uvedla pro iROZHLAS.cz Anna Vasko z tiskového oddělení ministerstva.

Proč je stravenkový paušál v zákoně upraven jinak než stravenky, nechápe ani Frisch. „Já i další kolegové z Komory daňových poradců jsme paní ministryni a její tým od začátku upozorňovali, že nastavili daňové podmínky pro stravenky a závodní jídelny na straně jedné, a pro stravovací paušál na straně druhé, přesně opačně,” dodal.

Že je kolem stravenkového paušálu řada nejasností, si je vědoma i finanční správa. V současné době totiž její zaměstnanci pracuji na materiálu, který by měl upřesnit, jak mají zaměstnavatelé v případě použití stravenkového paušálu postupovat.

„Můžeme potvrdit, že Generální finanční ředitelství připravuje v tuto chvíli informaci ke stravenkovému paušálu,” uvedla mluvčí finanční správy Klára Křehlová. Nechtěla ale už potvrdit, že připravovaný pokyn bude řešit i stravenkový paušál ve vztahu k dvanáctihodinovým směnám.

Výhodnější stravenky?

Nevýhod stravenkového paušálu oproti stravenkám si všimly i některé stravenkové společnosti. Například společnost Edenred na svých stránkách uvádí daňovou výhodnost stravenek jako jeden z důvodů, proč jsou lepší než stravenkový paušál.

„Částka poskytnutá zaměstnavatelem formou stravenek je na straně zaměstnance vždy plně osvobozena od daní, sociálního a zdravotního pojištění, a to v (téměř) libovolné výši – třeba i 150 korun. U paušálu je to maximálně 75,6 korun,” stojí na webu.

V dalším článku pak společnost zmiňuje přímo směny v nepřetržitém provozu. „Paušál narazí na nemalou řadu komplikací, pokud vaši zaměstnanci pracují i na delší směny (více než 11h), nebo naopak směnu nedokončí. U dlouhé směny lze přiznat pouze 1× paušál, avšak 2× stravenku,” informuje společnost.

Přechod na paušál

Data o tom, kolik zaměstnavatelů se rozhodlo přejít ze stravenek na stravenkový paušál neexistují. Ministerstvo financí tyto údaje nemá, protože se jedná o soukromoprávní vztah. I kdyby je ovšem nyní mělo, nechtělo by z nich dělat závěry.

„Případné vyhodnocování tohoto údaje bychom přitom v tuto chvíli považovali za předčasné vzhledem k tomu, že možnost využít paušál platí krátce a zaměstnavatelé teprve zvažují jeho využívání,” uvedla mluvčí Vasko.

Podle průzkumu Hospodářské komory mezi 750 zaměstnavateli zvažuje nabídnout nebo je už rozhodnutý zavést stravenkový paušál každý pátý. Údaje o tom, kolik firem ale na paušál skutečně přešlo, také nemá.

Na 54 procent Čechů je pro zavedení takzvaného stravenkového paušálu, třetina jej naopak odmítá. Ukazuje to průzkum společnosti Median pro Český rozhlas z ledna loňského roku.

Například stravenková společnost Up zatím odliv nezaznamenala. „První reakce ukazují, že firmy a jejich zaměstnanci paušál nevnímají jako benefit, ale spíš ho považují za součást mzdy,” uvedla pro iROZHLAS.cz generální ředitelka její české pobočky Stéphane Nicoletti.

Podle ní navíc vycházejí postupně najevo nové komplikace. „Třeba administrativní náročnost pro zaměstnavatele nebo chybějící ochrana paušálních peněz před exekutory. Vedle toho firmy řeší i neúčelovost paušálu. Proto s námi většina firem, kterým není lhostejné zdraví zaměstnanců, zůstala,” dodala.

U stravenek část hodnoty platí zaměstnavatel a část je stržena zaměstnanci. Nejčastěji zaměstnavatel přispívá 55 procent, což je daňově nejvýhodnější. Zbylých 45 procent se strhne zaměstnanci ze mzdy. V případě stokorunové stravenky dává zaměstnavatel pracovníkovi 55 korun, zaměstnanec si přispívá 45 korunami. U stravenkového paušálu dá zaměstnavatel 55 korun zaměstnanci v penězích a zbývajících 45 korun mu zůstane ve výplatě.

Stravenkový paušál začal fungovat od 1. ledna letošního roku a byl součástí tzv. daňového balíčku. V rámci něho došlo také ke zrušení superhrubé mzdy nebo zavedení paušální daně pro podnikatele.


Zdroj: iROZHLAS, 21.03.2021 06:03:01