Pomoc firmám v Praze vázne, vyplácení náhrad za mzdy nezachránilo ani zapojení desítek lidí z jiných úřadů

Proplácení náhrad za mzdy v programu Antivirus by mohlo být jednou z nejrychlejších vládních pomocí pro podnikatele. Firmy, které musely své lidi nechat doma, protože pro ně neměly práci, dostávají od úřadů peníze během jednoho až dvou týdnů. Program má však jedno slabé místo − je jím Praha. Zdlouhavé vyřizování žádostí zatím nevyřešila ani výpomoc desítek lidí z jiných úřadů.

Ve většině krajů již úřady práce vyřídily přes 90 procent žádostí o takzvaný kurzarbeit neboli náhradu za vyplacené mzdy ve výši 60 procent nebo v případě, že jim uzavření provozu nařídila vláda, dokonce 80 procent. Například v Pardubickém kraji je vyřízených žádostí 95 procent. V Praze však peníze na březnové mzdy svých zaměstnanců ještě k minulému týdnu dostala necelá čtvrtina firem. "U mých pražských klientů došlo k podání vyúčtování 20. dubna a od té doby nemáme z úřadu práce žádnou reakci a peníze klienti ještě nedostali," popsal pro HN své zkušenosti s vyřizováním žádostí pro pražské firmy daňový poradce Tomáš Hajdušek.

A i když se během třídenního víkendu podařilo číslo vyřízených žádostí pražských firem zvednout na 42 procent, stále to není ani polovina celostátního průměru. "Do obvodu krajské pobočky Úřadu práce v Praze padá značný podíl zaměstnavatelů, kteří o příspěvek žádají. Přijali jsme proto taková opatření, aby se zpracování žádostí co nejvíce urychlilo," řekla HN mluvčí Úřadu práce ČR Kateřina Beránková.

Z celkem 50 tisíc žádostí o náhradu za mzdy jich skutečně necelých 15 tisíc dorazilo na pražský úřad. Ministerstvo práce a sociálních věcí muselo na pomoc povolat síly z jiných úřadů, například přímo z ministerstva, Generálního ředitelství Úřadu práce nebo ze Státního úřadu inspekce práce. "Se zpracováním žádostí pomáhají díky vzdálenému přístupu také zaměstnanci kontaktních pracovišť v dalších krajích," řekla Beránková.

Úřad práce nedokázal vyčíslit, kolik lidí s vyřizováním žádostí pražských firem vypomáhá. Jedná se však o desítky lidí, kteří posílili původní čtyřicetičlenný tým pražského úřadu práce. "Děláme maximum pro to, aby počet vyplacených žádostí dosáhl do konce tohoto týdne podílu obvyklého v ostatních regionech," řekla Beránková.

To se však týká vyřizování žádostí za březnové mzdy, kde už úřady vyplatily přes dvě miliardy korun pro více než 300 tisíc lidí. Na cestě je ale další vlna požadavků zaměstnavatelů na dubnové výplaty. Lze očekávat, že se situace bude opakovat.

Hajdušek v této souvislosti upozorňuje na plošné kontroly žádostí o kurzarbeit, které na podnikatele míří často několik dní po obdržení peněz. Musí přitom pro kontrolory připravit na každého zaměstnance jedenáct různých dokumentů, jako jsou pracovní smlouvy nebo mzdové výkazy. "Provádění kontrol za situace, kdy ještě nebyly proplaceny všechny náhrady za březen, považuji za nepřijatelné. Úřady práce by měly veškeré personální kapacity soustředit na rychlé vyplácení podpor," řekl Hajdušek. Dodal, že ani firmy v době existenčních potíží nemají čas na vyřizování administrativy, navíc mají řadu zaměstnanců doma v režimu home office.

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) kontroly obhajuje a říká, že je její úřad od začátku ohlašoval. "Jedná se o veřejné prostředky a musí také proběhnout kontrola," řekla. Připomněla, že úřady práce dostávají stovky podnětů od lidí, kteří se domnívají, že jejich zaměstnavatel pobírá podporu neoprávněně. "Musíme pohlídat, aby zaměstnavatelé plnili podmínky programu, a zároveň chceme, aby se mezi podnikateli o těchto kontrolách vědělo," řekla Maláčová.

Zdroj: www.archiv.iHned.cz 12.05.2020 (00:45:01)