Úniky se stopami. E-shopy zapírají i online platby za stamiliony, finanční úřad má první stovky podezřelých

I když online platby za sebou zanechávají elektronickou stopu, stovky tuzemských e-shopů podle finanční správy zřejmě považují bezhotovostní platby za neviditelné. Neuvádějí je totiž ve svých daňových přiznáních.

Ročně přes ně ale protečou až stovky milionů korun, a stát tak přichází o daň z příjmu i DPH. Úřady se proto na odhalování těchto úniků systematicky zaměřily. Pomáhají jim v tom i data ze zahraničí.

Češi za nákup zboží přes internet utratili loni celkem 194 miliard korun, přičemž do zahraničí odešla třetina peněz. Zbylých zhruba 130 miliard zůstává v Česku. Podle statistik společnosti Heureka.cz, největšího tuzemského cenového srovnávače a nákupního rádce, působí na českém trhu téměř 50 tisíc e-shopů – to znamená těch, které prodávají v českém jazyce.

A finanční správa už má podle zjištění HN vytipovaných až 800 internetových prodejců, kteří své transakce zatajují. „Zjistili jsme, že někteří provozovatelé dosahující celkem vysokých tržeb nepodávají vůbec žádné daňové přiznání,“ říká šéf analytiků finanční správy Jiří Žežulka.

I proto úřad na svém webu upozornil provozovatele e-shopů s českou doménou, že na konci srpna spustí rozsáhlou kontrolní akci zaměřenou na nepřiznané tržby. V první fázi půjde po těch nejkřiklavějších případech – tedy po e-shopech, které nepřiznaly vůbec nic.

Zatím jde o 85 obchodníků s celkovými tržbami 734 milionů korun. V přepočtu to znamená, že každý z nich v průměru prodal zboží za devět milionů korun, aniž by se registrovali coby plátci DPH nebo podali daňové přiznání. 

„Do jisté míry asi mají pocit neviditelnosti. Navíc se finanční správa těmi e-shopy doteď systémově nezaobírala. Máme k dispozici také informace o platbách přes PayPal nebo Revolut,“ upřesňuje Žežulka. Připouští, že se problematikou začal úřad zabývat až s určitým zpožděním. Největší nárůst zaznamenala tuzemská e-commerce v době covidové pandemie, kdy Češi v roce 2021 nakoupili podle Heureky online za 223 miliard korun.

E-shopy, které šidí na dani, Žežulka zmínit odmítl s odkazem na daňovou mlčenlivost. Podle něj se kontrola v druhé fázi zaměří na ty obchodníky, u kterých zjistila vyšší příjmy, než deklarovali v přiznáních. Takových online obchodů mají finanční analytici vytipováno zhruba sedm stovek. Akce se přitom týká obchodu se zbožím.

Finanční analytici využívají k detekování podezřelých e-shopů evropský informační systém CESOP, kde se evidují přeshraniční finanční transakce a který začal fungovat od loňského roku. Tedy například když zákazník ze zahraničí platí e-shopu do Česka. Jakmile systém u některého subjektu zaznamená více než 25 přijatých plateb za čtvrt roku, předá banka automaticky informace finanční správě.

„Pro nás je to signál, že se tím konkrétním e-shopem má smysl zabývat a můžeme pátrat dál,“ vysvětluje Žežulka. Analytici pak data kombinují s dalšími informacemi – od Asociace pro elektronickou komerci (APEK), která zastupuje e-shopy působící v Česku, od provozovatelů internetových služeb a v neposlední řadě mají přístupy i k bankovním účtům podnikatelů.

Podle daňového poradce Jiřího Nesrovnala ze společnosti N-Consult by finanční úřad měl efektivně využívat data, která má k dispozici: „Tedy z kontrolního hlášení, dříve z EET. Je namístě se zaměřit na podvodníky. Pokud někdo krátí tržby, je to v rozporu se zákonem a je správné, že to doměří.“

Generální finanční ředitelství nyní rozesílá podklady na jednotlivé finanční úřady, aby se mohly na kontroly připravit. „Doufám, že před jejich spuštěním zjistíme, že někteří provozovatelé se sami rádi dobrovolně přiznali,“ dodal Žežulka. Pokud do konce léta daň doplatí, mohou se tak vyhnout některým sankcím spojeným s doměřením daně – například až dvacetiprocentnímu penále nebo pokutě za opožděné tvrzení. Analýzu možných úniků chce do budoucna zautomatizovat, aby se kontroly mohly dělat každoročně.

V poslední fázi kontrol se finanční správa podle Žežulky zaměří na podnikatele obchodující přes elektronická tržiště – to jsou například Temu, Allegro nebo Shein. Nepůjde tedy přímo o kontrolu těchto platforem, ale společností, které jejich prostřednictvím prodávají. „V rámci kontrolní akce jsme pár takto obchodujících společností detekovali. Může jít o domácí i zahraniční subjekty, dostaneme se k tomu začátkem příštího roku,“ uvádí Žežulka.

Právě zahraniční e-tržiště trápí finanční správu nejvíc, a to kvůli DPH. České e-shopy navíc v této souvislosti upozorňují na nekalou konkurenci. „Největší rizika a příležitosti spojené s možnými daňovými nepravostmi vnímám právě u subjektů, které dodávají zboží do Česka ze třetích zemí,“ dodal Jan Vetyška, výkonný ředitel APEK. Proud desítek milionů drobných balíčků z Asie je pro celníky i „berňák“ těžko sledovatelný a vymáhat DPH od čínských online obchodníků, prodávajících přes platformu, je těžko představitelné.

Tento problém řeší celá EU. „V současné době se na úrovni Evropské komise projednalo zrušení osvobození od cla u malých celních zásilek do 150 eur, které by mohlo platit od roku 2028. Hodně nám to změní trh, celní řízení nám dá spoustu informací, které dneska potřebujeme,“ věří šéf finančních analytiků.

Veškeré zásilky ze zemí mimo EU tak budou podléhat clu bez ohledu na jejich hodnotu a úřad by mohl být poprvé schopen například sčítat hodnotu zásilek od konkrétních zahraničních obchodníků. Ti, kteří zasílají zboží na území EU v objemu více než deset tisíc eur ročně, tedy přes 250 tisíc korun, se musí registrovat k DPH ve státě, do kterého prodávají. Případně mohou využít režim registrace pro území celé EU (One Stop Shop).


Zdroj: Hospodářské noviny, 23.7.2025, 00:00