Změny v práci na dohodu. Zpřísnění vyžene lidi do švarcsystému, varují kritici

Novela zákoníku práce má zlepšit ochranu dohodářů a přiblížit je zaměstnancům s pracovní smlouvou. Podle firem to ale hlavně zvýší papírování a náklady. Lidé by pak častěji pracovali načerno, tedy s menší ochranou než mají podle dosavadních dohod.

Ministerstvo práce a sociálních věcí dokončilo návrh změn v zákoníku práce. Novela, kterou se teď bude zabývat vláda, mimo jiné mění pravidla dohod o pracovní činnosti (DPČ) a dohod o provedení práce (DPP). Zaměstnavatelé je mají v oblibě i proto, že v porovnání s pracovní smlouvou je s nimi spojen jen zlomek administrativní práce. To se má od příštího roku změnit.

Novela, která má český zákoník práce uvést do souladu s evropskou směrnicí o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a směrnicí o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách, nakládá zaměstnavatelům řadu nových povinností.

Podle advokátky Gabriely Donati z advokátní kanceláře Donati Legal to pro zaměstnavatele bude znamenat administrativní zátěž, která může vést k nižšímu využívání dohod. Lidem zaměstnávaným na dohody by ale měla přinést jisté výhody.

„Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr jsou hodně nadužívány a jejich kvalita, potažmo kvalita z nich vyplývajícího pracovněprávního vztahu může být poměrně slabá. Skupiny zaměstnanců pracujících na DPČ a DPP tak prostřednictvím novely dostanou ochranu srovnatelnou se zaměstnanci,“ vysvětluje Donati.

Jednou z navrhovaných novinek je povinnost zaměstnavatele rozvrhovat i zaměstnancům pracujícím na základě dohod pracovní dobu v písemném rozvrhu pracovní doby. To má přispět k transparentnosti, práce má být pro zaměstnance předvídatelnější.

„S rozvrhem i jeho změnou musí zaměstnavatel zaměstnance seznámit nejpozději tři dny před začátkem směny nebo období, na něž se rozvrh vztahuje, ledaže existuje dohoda o kratší či delší lhůtě,“ vysvětluje advokátka Klára Rücklová z advokátní kanceláře GHS Legal.

Podle Českomoravské konfederace odborových svazů ale samotná povinnost stanovit rozvrh pracovní doby k předvídatelnosti nepovede, pokud s ní není spojená povinnost přidělit dohodářům práci.

Ministerstvo připomíná, že povinnost rozvrhu pracovní doby předem nevylučuje pružné rozvržení pracovní doby ani home office, kde si zaměstnanec může po dohodě se zaměstnavatelem rozvrhovat pracovní dobu sám.

„Právní úprava neukládá zaměstnavateli, aby pracovní dobu zaměstnanci naplánoval dopředu na celé zvolené vyrovnávací období, ale postačí, když zaměstnanci rozvrhne v zákonné nebo dohodnuté lhůtě například jednu nebo více směn, u kterých již dopředu ví, že v nich bude po zaměstnanci požadovat výkon práce v určitém časovém rozsahu,“ píše ministerstvo v důvodové zprávě k návrhu novely.

Lidé pracující na základě dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce mají mít nově přímo ze zákona nárok na dovolenou. Doposud tento nárok ze zákona nevyplýval. Dovolenou si zaměstnavatel a zaměstnancem mohli výslovně sjednat pouze u dohody o pracovní činnosti. Nepřiznat zaměstnancům pracujícím na dohody právo na dovolenou by bylo v rozporu s evropskou směrnicí.

Do budoucna má vyplývat právo na dovolenou přímo ze zákona a pro účely výpočtu dovolené činí délka týdenní pracovní doby zaměstnanců na DPČ i DPP právě 20 hodin týdně.

Zaměstnanci budou mít nárok na překážky v práci ve stejném rozsahu jako u pracovního poměru, předpokládá novela. „Zaměstnanec pracující na DPP nebo DPČ získá nově právo na dobu odpočinku nebo překážky v práci na straně zaměstnance, například na návštěvu lékaře,“ říká advokátka Gabriela Donati. Za tímto účelem jim zaměstnavatel musí poskytnout pracovní volno.

„V praxi však půjde spíš o neplacené volno, protože náhrada odměny má být poskytována, jen pokud se tak zaměstnavatel se zaměstnancem dohodne, anebo tento nárok zakotví ve vnitřním předpise,“ upozorňuje Rücklová. Na druhou stranu ale dohodáři získají výslovný nárok na příplatky, náhradní volno nebo náhradu odměny z dohody za práci ve svátek, o víkendu nebo například v noci.

Novinkou vyplývající ze směrnice je také institut přechodu na jinou formou zaměstnání. Po určité odpracované době může zaměstnanec požádat o přechod z DPP nebo DPČ na pracovní smlouvu, která je pro zaměstnance jistější formou zaměstnání. Podmínkou je, že zaměstnanec pracuje u zaměstnavatele na základě DPP nebo DPČ v posledních dvanácti měsících alespoň 180 dnů.

„Zaměstnanci, který splní tuto podmínky a písemně požádá o zaměstnání v pracovním poměru, musí zaměstnavatel do jednoho měsíce písemně sdělit, jestli ho v pracovním poměru zaměstná či nikoliv, a toto sdělení musí odůvodnit,“ uvádí advokátka Rücklová. „Samozřejmě se nejedná o automatickou povinnost zaměstnavatele takové žádosti vyhovět, nicméně je na něj kladen poměrně vysoký tlak ve formě písemné a odůvodněné odpovědi v určité lhůtě,“ doplňuje advokát Jakub Oliva z advokátní kanceláře Arrows.

Právě řadu nových povinností, kdy zaměstnavatel musí v krátkém čase zaměstnanci zaslat písemné a odůvodněné vyjádření, kritizovali zástupci zaměstnavatelů. Mnoho ustanovení evropských směrnic, začleněných do návrhu novely pracovního zákoníku, má podle zaměstnavatelských svazů jen formální povahu a na ochranu zaměstnanců nebudou mít faktický dopad. Zato zvýší náklady zaměstnavatelů.

„Tento trend se bohužel stává pravidlem, nicméně v současné době se to ale stále více, s přihlédnutím k veškerým událostem kolem nás, pro zaměstnavatele stává nepřijatelným,“ zdůrazňují zaměstnavatelské svazy. Navrhované změny tak mohou být kontraproduktivní a ve finále uškodit samotným zaměstnancům.

Výpověď ze strany zaměstnavatele není u dohod zatím omezena zákonnými důvody. Zaměstnavatel může podat výpověď i bez uvedení důvodu, výpovědní doba je patnáctidenní. I to se má změnit. „V případě výpovědi ze strany zaměstnavatele může zaměstnanec požadovat zdůvodnění takové výpovědi. Doposud tuto povinnost zaměstnavatel vůči zaměstnanci na DPP a DPČ neměl,“ připomíná Gabriela Donati.

Podle organizací, které měly příležitost připojit svoje připomínky, novela v této podobě výrazně zvýší administrativní náročnost i náklady na straně zaměstnavatelů, ale přitom v mnoha ohledech zaměstnancům-dohodářům ani nepomůže.

„Obáváme se, že bude-li novela přijata v podobě navržené ministerstvem práce a sociálních věcí, budou firmy – ve snaze zajistit svou existenci v době ekonomické krize – hledat řešení mimo rámec pracovněprávních vztahů, například uzavíráním nepojmenovaných občanskoprávních smluv,“ píše Asociace malých a středních podniků a živnostníků. Pak by zaměstnanci nebyli zákoníkem práce chráněni vůbec. A jak jim, tak zaměstnavatelům by hrozily pokuty za švarcsystém, který je dnes posuzován jako nelegální práce. Nárůstu švarcsystému se obává třeba i Komora daňových poradců.

„V tomto směru bychom uvítali zvýšení vyměřovacího základu pro odvod pojistného u DPP a zejména zavedení větší flexibility skončení pracovního poměru, která je již mnoho let diskutovaná a která vede k inklinaci k dohodám o pracích konaných mimo pracovní poměr,“ doporučují zaměstnavatelské svazy. Zvýšení vyměřovacího základu u dohody o provedení práce pro účel odvodů pojistného nebo nová pravidla pro výpovědi z pracovního poměru součástí návrhu nejsou.


Zdroj: peníze.cz, 1.2.2023, 13:02