Slib vlády se zadrhl. Zvýšení daňové slevy na poplatníka je drahé, tvrdí teď ministr Stanjura

Do konce volebního období zbývá rok a půl a vládní koalice pořád nemá jasno, zda dodrží slib ze svého programového prohlášení o tom, že bude slevu na poplatníka valorizovat.

Přilepšit na příjmech zhruba pěti milionům zaměstnanců, živnostníků a dalším osobám základní daňovou slevou na poplatníka 100 nebo třeba 250 korun měsíčně. Nebo případně daňově zvýhodnit zejména nízkopříjmové skupiny obyvatel v průměru 1400 korunami ročně? Anebo prostě žádné přilepšení nezavádět.

Základní daňovou úlevu, kterou stát plošně rozděluje všem poplatníkům se zdanitelnými příjmy, zvyšoval stát naposled před třemi lety – o tři tisíce na 30 840 korun ročně, tedy o 250 na 2570 korun měsíčně. O tuto částku stát všem plátcům zvyšuje jejich příjmy nad rámec platů a mezd. Ať už jsou nízké, nebo vysoké.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) i přes programový závazek vlády soudí, že není kvůli předluženému rozpočtu realistické navýšení slevy v tomto volebním období prosadit.

„Kdyby to bylo (zvýšení) o 100 korun měsíčně, tak dopad je kolem šesti miliard,“ citovala Česká televize ministrova čísla. „Jak řekl ministr Stanjura, zvýšení slevy na poplatníka není z rozpočtových důvodů v současnosti realistické, a to zejména kvůli tomu, že státní rozpočet čelil od nástupu této vlády několika krizím, které vyžadovaly mimořádné výdaje velkého rozsahu,“ dodává pro Lidovky.cz mluvčí resortu Ondřej Macura.

Lidovci a Piráti: Slib je slib

Ale podle lidovců a Pirátů je třeba programové prohlášení této vlády dodržet. „My jsme si to prosadili do programového prohlášení a je pravda, že v rámci konsolidačního balíčku jsme se dohodli, že nejsou peníze na slevu na poplatníka. Ale myslím si, že pokud se dostanou státní finance do kondice a poroste ekonomika, jak to vypadá ve výhledu, tak na konci volebního období bychom si to už dovolit mohli,“ vyjádřil se pro Lidovky.cz předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek.

A že už koalici na případnou novelu zákona příliš času nezbývá, legislativní proces bývá zdlouhavý a přitom se vládní strany teprve na některé z příštích koaličních rad budou dohadovat, zda valorizaci vůbec chtějí? „Kde je vůle, je i cesta. Dalo by se to řešit ve zrychleném projednání,“ dodává šéf poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek.

Termín koaličního jednání na toto téma však zatím není ani stanovený. A koaliční STAN už tak optimistický není. „My jsme původně chtěli, aby se mírně navýšila daň z příjmu fyzických osob, ale zároveň aby se to kompenzovalo pro nízkopříjmové tím, že by se navýšila sleva na poplatníka. Pokud bude vůle ze strany ostatních koaličních stran, tak se k debatě klidně vrátíme. Ale v podstatě se ztotožňuji s ministrem Stanjurou, myslím, že prostor pro velké změny není,“ řekl serveru Lidovky.cz předseda rozpočtového výboru sněmovny a poslanec za STAN Josef Bernard.

Striktně odmítnout v programovém prohlášení slíbenou valorizaci slevy na poplatníka si netroufnou ani v ODS, partaji ministra Stanjury. Na druhé straně se však i ODS prezentuje rozpočtovou odpovědností a nutností pokud možno co nejrychleji snižovat mnohamiliardový schodek předluženého státního rozpočtu.

Ekonomický expert ODS Jan Skopeček připomíná, že sleva na poplatníka byla po mnoha (konkrétně devíti) letech naposled navýšena spolu se zrušením superhrubé mzdy v roce 2021, nicméně inflace, která slevu na poplatníka reálně snižuje, byla od té doby skutečně vysoká. „Nebránil bych se tedy valorizaci, ale jen v případě nalezení úspor na výdajové straně rozpočtu. Každopádně jednou za pár let by k té valorizaci podle inflace mělo dojít, jinak roste reálné daňové zatížení poplatníka,“ uvedl Skopeček.

Místo slevy bonus?

Že je akutní se slevou na poplatníka co nejdřív něco udělat, dokládá analýza a návrh řešení výzkumné neziskové organizace PAQ Research. Ta upozornila, že sleva na poplatníka dnes znevýhodňuje nejchudší – lidé s nejnižšími příjmy často nemohou daňovou slevu využít v plné výši (aktuálně 2570 korun měsíčně, 30840 korun za rok).

PAQ Research to uvádí na příkladu samoživitelky, která pracuje na poloviční úvazek a má měsíční hrubou mzdu 15 tisíc korun. Ročně si vydělá 180 tisíc a na dani z příjmu fyzických osob má zaplatit 27 tisíc. Při roční slevě na poplatníka 30 840 korun tedy sice nezaplatí na dani nic, ale přichází o rozdíl 3840 korun, které nemůže vyčerpat. Stát totiž zbývající částku z celé slevy na poplatníka neproplácí.

Řešením by podle PAQ Research bylo převedení slevy na poplatníka do daňového bonusu za podobných podmínek, jako je to dnes možné (uhrazením „přeplatku“) u slevy na děti. Jednoduše řečeno – proplácela by se část slevy na poplatníka, kterou zaměstnanec kvůli malému příjmu a malému daňovému základu nevyčerpá. Změna by se vztahovala na všechny poplatníky, ale nejchudší pětině domácností by přinesla nejvíc, v průměru o 1426 korun ročně více než dnes.

Stát by přišel o menší částku než v případě samotné valorizace slevy. „Náprava by snížila zdanění nízkopříjmových zaměstnanců o zhruba 1,6 miliardy korun a pomohla zejména domácnostem, které nejvíce zasáhla vlna zdražování,“ vyčíslila ve své analýze společnost PAQ Research.

Problém mzdové účetní

Není jasné, zda by se vláda vůbec tímto návrhem zabývala, nejasná je ale také otázka, zda se vůbec kabinet v tomto volebním období shodne na nějakém navýšení slevy a případně jakém. Nikdo také dosud neřekl, zda by se jednalo o další jednorázové navýšení – jako dosud pokaždé zvlášť projednávané novelou zákona –, nebo jakýsi automat do budoucna, nastavený na nějaký parametr, například vývoj inflace.

Z pohledu daňových expertů a poradců je to ale jedno. „V případě obyčejné valorizace je to ryzí politické rozhodnutí, které nemá žádné odborné konsekvence. A pouze při jakýchkoliv změnách v této položce bych kladl důraz na to, aby se nestalo to, co v minulosti, tedy aby to číslo, ať už bude jakékoliv, nebylo beze zbytku dělitelné dvanácti,“ reaguje například daňový poradce společnosti N-Consult a člen prezidia Komory daňových poradců Jiří Nesrovnal.

Není podle něj podstatné, zda navýšená částka bude pevně stanovené číslo, nebo navázané na nějaký parametr, musí být ale dělitelné dvanácti. „Tato sleva se totiž uplatňuje při měsíčním zúčtování mezd, a pokud by to nebylo dělitelné dvanácti, jak se už jednou ve schválené verzi stalo, tak vzniká rébus, který je sice o haléřích, ale není v praxi v podstatě pro mzdové účetní řešitelný,“ dodává Nesrovnal.



Zdroj: Lidové noviny, 23. dubna 2024 5:00