Sledujte: Stanjura řekne, jak bude vypadat daň z mimořádných zisků

Publikováno 06.10.2022
Autor: Ing. Tomáš Hajdušek

Ministr financí Zbyněk Stanjura představil finální návrh daně z mimořádných zisků energetických firem, bank a rafinerií. Získané prostředky budou sloužit k pomoci domácnostem a firmám s vysokými cenami energií.

Vláda ve čtvrtek projednala konečnou podobu tzv. windfall tax neboli daně z mimořádných zisků firem, kterým v důsledku současné krize mimořádně vzrostly zisky. Dočasné zdanění se má týkat energetických podniků, bank a rafinerií.

Sazbu této daně ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) navrhuje ve výši 60 procent. „Odhadujeme výnos z této daně na 85 miliard na rok 2023. Z toho 33 miliard bude z bankovního sektoru, zbytek bude převážně energetický sektor,“ uvedl na tiskové konferenci Stanjura.

Konkrétně do podniků povinných platit windfall tax spadá oblast těžby ropy a černého uhlí, výroba koksu a rafinace ropných produktů, výroba a přenos elektřiny a plynu, velkoobchod s kapalnými palivy, potrubní doprava ropovodem a plynovodem a banky.

Opatření by v případě bank zasáhlo Českou spořitelnu, Komerční banku, ČSOB, UniCredit Bank, Moneta Money Bank a Raiffeisenbank. Zda se bude daň banky týkat, o tom rozhodne čistý úrokový výnos nad šest miliard korun v roce 2021. V letošním prvním pololetí podle České národní banky meziročně stoupl zisk bank a spořitelen o 23,6 miliardy Kč na 54,61 miliardy Kč.

Opatření nabyde účinnosti od 1. ledna 2023. „Povinné subjekty si spočtou daň na rok 2023 a budou platit čtvrtletně zálohy tak, jak je to standardní u příjmových daní. První platba bude až v druhém pololetí,“ uvedl Stanjura.

Výnosy z windfall tax budou příjmem státního rozpočtu již v příštím roce. V roce 2024 resort financí odhaduje příjem státního rozpočtu z windfall tax ve výši 39 miliard Kč a v roce 2025 zhruba 25 miliard Kč. Správcem daně z neočekávaných zisků bude Specializovaný finanční úřad.

V případě energetických společností je „příjmový test“, od kterého společnost či holding pod windfall tax spadá, nastaven na dvě miliardy korun.

Vyměřovací základna pro daň má být z let 2018 až 2021, ta se zprůměruje a přidá se k ní dvacet procent. „Společnost, která bude mít za rok 2022 průměr nižší než průměr posledních čtyř let, nebude windfall tax platit,“ upřesnil Stanjura.

Další peníze by měly od energetických společností přijít formou stropu na výrobu elektřiny, kterou budou odvádět neplynové zdroje. Odvody z příjmů prodeje elektřiny nad cenový strop 180 eur za MWh schválila Evropská komise a její nařízení rovněž umožňuje státům tuto částku snížit podle zdroje energií.

„My tímto způsobem budeme postupovat, nicméně tato úprava bude obsažena v novele energetického zákona,“ uvedl Stanjura s tím, že úpravy se mohou týkat například výroby z hnědého uhlí.

Z odvodů by mohl stát získat 15 mld. Kč. Zatím je dohoda nastavena od 1. prosince 2022 do 1. června 2023.

„Pokud bude vyšší odvod tohoto poplatku, logicky bude vyšší základ windfall tax. Dohromady to dává 100 mld. Kč. My tento odhad považujeme za spíše konzervativní a odhadujeme, že by příjem mohl být o něco vyšší v roce 2023,“ říká Stanjura a přiznal, že příjmy z mimořádné daně budou záviset na mnoha faktorech.

Podle České bankovní asociace je však daň z mimořádných zisků neefektivní a nesystémové řešení. „Podle nás existuje řada lepších řešení, o kterých jsme stát informovali. Banky by rády byly vládě partnerem v době zpomalující ekonomiky. Jejich oslabování tímto způsobem je velkou chybou,“ uvedla Monika Zahálková, výkonná ředitelka České bankovní asociace.

Namísto zdanění zisků, které podle ČBA letos nejsou nijak mimořádné, navrhuje například úvěrovou kapacitu Národní rozvojové banky, která by se zvýšila na více než 100 miliard korun.

K windfall tax je skeptický také Tomáš Hajdušek, daňový expert PwC Česká republika. „Osobně si myslím, že se mohlo postupovat třeba cestou dočasného progresivního zdanění všech právnických osob. Především ale doufám, že se u této daně vyhneme nějakým dlouholetým daňovým sporům, které by musely řešit soudy,“ říká Hajdušek.

Náklady na zastropování cen energií v příštím roce zatím resort financí odhaduje až na 130 miliard Kč. Kromě windfall tax by také měly s financováním opatření proti růstu cen energií pomoci odvody z příjmů prodeje elektřiny nad cenový strop 180 eur za MWh schválený Evropskou komisí a dividendy z polostátních a státních firem, především pak z energetické společnosti ČEZ.


Zdroj: SeznamZprávy, 6. 10. 2022 17:20