Registrace dohod a další změny provádějte, až když se nebudou měnit, zní od asociací

O dohodách o provedení práce a pracovní činnosti se v poslední době hodně mluví. Mění se také to, co má platit. Slyšet jsou proto nejrůznější asociace zastupující podnikatele.

Poslední novinkou je schválení sněmovního tisku 570, tedy novely zákona o investičních společnostech Poslaneckou sněmovnou. Jak jsme již psali, ten mimo jiné mění i pravidla pro dohody z konsolidačního balíčku.

Pozměňovací návrh je kompromis

Na podobě tohoto návrhu se podílela Komora daňových poradců ČR společně se Svazem průmyslu a dopravy České republiky, Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů a Hospodářskou komorou ČR. Podle Jiřího Horeckého, prezidenta Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, by tento kompromisní návrh mohl být v praxi proveditelný a pro zaměstnavatele, ale i zaměstnance předvídatelný.

Podstata tohoto návrhu spočívá v tom, že u všech dohod o provedení práce by se limit, od jehož výše by bylo placeno sociální a zdravotní pojištění, snížil na 4 tisíce korun (limit pro zaměstnání malého rozsahu). Navíc bude mít zaměstnanec možnost si v každém měsíci určit jednu hlavní, takzvanou oznamovanou dohodu, u které by zůstal limit pro sociální a zdravotní pojištění v zásadě v současné výši, resp. 25 % průměrné mzdy. Zaměstnavatel, který elektronicky oznámí České správě sociálního zabezpečení dohodu jako hlavní, si může jednoduše online ověřit, že takovou dohodu neoznámil jiný zaměstnavatel dříve. V tomto případě by platil princip – kdo dřív přijde, ten dřív mele. Tedy vyšší limit by byl u toho zaměstnavatele, který dohodu oznámil nejdříve. Ten pak bude vyšší limit u dohody zaměstnance uplatňovat, a to do doby, než zaměstnanec ukončí tento režim, nejpozději v návaznosti na ukončení dohody, vysvětluje dále Komora daňových poradců ČR.

Výše zmíněným asociacím se dále podařilo prosadit, aby byly dohody od 1. 7. 2024 pouze oznamovány, aby měla Česká správa sociálního zabezpečení možnost „zmapovat“ situaci v této oblasti a až od 1. 1. 2025 by platily změny v oblasti limitů pro odvod pojistného. Považovali bychom za vhodnější, aby byla doba, kdy jsou dohody pouze oznamovány, delší a až na základě provedené analýzy by se případně přistoupilo k dalším změnám. Ale jde o kompromis, kdy by musely ustoupit obě strany, dodává Bohdan Wojnar ze Svazu průmyslu a dopravy České republiky.

Změny z konsolidačního balíčku by způsobily velké komplikace

Asociace dále doufají, že tento návrh projde bez problémů zbývajícími částmi legislativního procesu a nabude účinnosti 1. 7. 2024 tak, aby ani na chvíli neplatilo podle nich nesmyslné řešení schválené v konsolidačním balíčku. Jiří Nesrovnal, člen Prezidia a vedoucí Sekce daně z příjmů právnických osob v Komoře daňových poradců ČR, k tomu doplňuje, že co se týká změn v oblasti sociálního a zdravotního pojištění, které byly schváleny v rámci konsolidačního balíčku, opakovaně a dlouhodobě upozorňují, že tato změna již způsobila v praxi značné problémy a komplikace a je v mnoha ohledech téměř nerealizovatelná. Také v rozhovoru pro náš server Jiří Nesrovnal uvedl, že jde o obrazně řečeno hranaté kolo. Podnikatel neví, kolik ho zaměstnanec pracující na dohodu bude vlastně stát, neboť to, zda se má či nemá odvádět zákonné pojistné, se dozví až se značným časovým odstupem, popisuje s tím, že na změnu vůbec nereagovalo Ministerstvo zdravotnictví ČR. Kvůli tomu by zaměstnavatel nevěděl, jakou částku má zaměstnanci vyplatit, tj. zda srazit, nebo nesrazit, resp. zadržet částku odpovídající zdravotnímu pojištění.

Jaké byly další problémy návrhu?

Komora daňových poradců ČR v souvislosti se změnami dále zdůrazňovala, že by v praxi výrazně zkomplikovaly mzdovou evidenci a v některých ohledech by byly v podstatě neproveditelné. Jan Zikeš, vedoucí tajemník Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, našemu serveru sdělil, že návrhů, které se zabývaly zpojistněním DPP a DPČ, bylo v průběhu doby několik a vyvíjely se i díky jejich aktivitám. Velkým nebezpečím je podle něj zneužívání spočívající v podobě zakládání více s.r.o. za účelem uzavření DPP se zaměstnanci s příjmem, který u jednoho zaměstnavatele nepřesáhne 4000 Kč.

Jiří Nesrovnal v této souvislosti podotýká, že takový systém bude zaměstnavatele od dohod o provedení práce odrazovat a je zde reálné riziko přesunu do švarcsystému či šedé ekonomiky. Podle Jana Zikeše by bylo z pohledu zaměstnavatelů nejvhodnější zavést registraci dohod a další změny řádně zvážit a provést až v případě, kdy za nimi bude předkladatel natolik stát, že je nebude muset měnit ještě před jejich účinností nebo krátce po ní.

Dochází už k rušení dohod?

Hospodářská komora ČR uvedla, že zaměstnavatelé v reakci na legislativní změny snížili počty uzavřených dohod a práci nejčastěji přerozdělili mezi ostatní zaměstnance, najali osoby samostatně výdělečné činné nebo dohody převedli na zkrácené či plné pracovní úvazky. Viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza k tomu upřesnil, že firmy na úpravy zareagovaly víceméně tak, jak avizovaly loni v létě s tím, že nakonec zaměstnaly méně pracovníků na IČO a na jiné typy smluv, než původně plánovaly. Počty dohodářů snižovaly nejvíce velké firmy nad 250 zaměstnanců. 60 % z velkých firem alespoň částečně jejich práci přerozdělilo mezi ostatní zaměstnance, dodal.

V Asociaci malých a středních podniků a živnostníků ČR naopak zatím výrazné rušení dohod nezaznamenali. Eva Svobodová, generální ředitelka AMSP ČR v podcastu Podnikatel PLUS v této souvislosti vysvětlovala, že přerozdělení práce dohodářů na jiné zaměstnance není tak jednoduchá věc, protože firmy mají většinou mnoho zakázek, ale chybí jim personál. Pokud má někdo zkrácený úvazek, má proto důvod: má malé dítě, staré rodiče nebo se jedná o seniora, který nemá zájem si navýšit úvazek na plný. Na druhou stranu zaměstnávání lidí jako OSVČ hraničí s tím, abyste se nedostal do režimu švarcystému. Ta situace je opravdu komplikovaná, podotkla.


Zdroj: Podnikatel.cz, 19. 4. 2024 00:00