Předdůchodců v Česku přibývá. Seknout s prací lze o dva až pět let dřív

Důchodový věk se v Česku prodlužuje a sjednocuje u mužů i žen. Ročníky 1972 a mladší mají podle současných pravidel jít do penze s dosažením 65 let. To ale není jisté. Odchod do důchodu se má podle chystané důchodové reformy dál prodlužovat. Jak se na to připravit, když budou síly po šedesátce ubývat? Možností je naspořit si na předdůchod a seknout s prací. Zájem už teď roste.

Kdo nezvládne pracovat do dosažení důchodového věku a nechce volit nenávratně krácenou předčasnou penzi, může zvolit tak zvaný předdůchod. Podmínkou ale je mít na něj naspořeno v doplňkovém penzijním spoření. A zdá se, že si Češi tuto variantu, jak si odpočinout za vlastní peníze, stále víc uvědomují. Zájem o předdůchod totiž rok od roku stoupá.

Podle statistik Asociace penzijních společností bylo na konci roku 2021 v předdůchodu 4 307 lidí, kteří v průměru čerpali ze svých úspor měsíčně 12 665 korun. O dva roky později, tedy na konci roku 2023, bylo v Česku 6 171 předdůchodců a průměrná výše vypláceného předdůchodu činila 14 218 korun.

Předdůchod není předčasná penze

Důvodů, proč se lidé rozhodují pro tuto variantu, je řada. Nejčastěji jde o situaci, kdy těsně před dosažením důchodového věku přijdou o práci a najít novou je pro ně těžké. O předdůchod se zajímají také lidé z velmi těžkých a fyzicky náročných profesí nebo ti, kteří mají zdravotní problémy a potřebují si odpočinout. Ale také ti, kdo porovnávají, zda se jim vyplatí jít do předčasného důchodu, nebo raději zvolit tuto možnost.

Pravidla pro odchod do předčasného důchodu se ale výrazně zpřísnila. Krácení pro předčasnost je nenávratné a teď mnohem citelnější než dříve. Pokud navíc dojde k dalšímu zvyšování důchodového věku pro odchod do řádné penze, dá se proto předpokládat, že zájem o předdůchod poroste. Očekávají to i odborníci. „Počet lidí, kteří nebudou moci pracovat až do řádného důchodového věku a budou chtít využívat výhod předdůchodu, bude pravděpodobně kvůli zvyšování důchodového věku stoupat,“ říká Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Mazars.

Co je to předdůchod a kolik na něj naspořit

Pro všechny předdůchodce každopádně platí, že si dopřejí odpočinek za své uspořené peníze. Čerpat předdůchod je přitom možné jen z doplňkového penzijního spoření a je nutné mít dostatečně vysoké vlastní úspory. Podmínkou je, že měsíční částka předdůchodu musí činit alespoň 30 % průměrné mzdy za předchozí rok. Pro rok 2024 to je částka 12 728,10 korun.

Kdo má naspořeno, může o dávku předdůchodu požádat nejdříve 5 let před dovršením důchodového věku a současně může čerpat peníze na dobu 2 až 5 let.

Každopádně na předdůchod je třeba myslet v předstihu. Aby na něj vznikl nárok, je potřeba mít nejen dostatečnou úsporu, ale spořit předepsanou dobu. U smluv uzavřených do 31. prosince 2023 je potřeba spořit minimálně pět let, pro smlouvy uzavřené od 1. ledna 2024 musí být spořicí doba minimálně deset let.

Kdo spoří ve starém penzijku (transformovaných fondech), má šanci jít do předdůchodu jen tehdy, když přejde do nového penzijka. Spořicí doby se v takovém případě sčítají.

Výhody i nevýhody předdůchodu

Výhodou čerpání předdůchodu oproti variantě žít po určitou dobu z jiných finančních úspor je, že za předdůchodce platí zdravotní pojištění stát a doba čerpání předdůchodu se pro budoucí výpočet starobní penze hodnotí jako vyloučená doba pojištění. „Měsíční částka starobního důchodu se vypočítává z průměrné mzdy za odpracované roky a období předdůchodu se při výpočtu této průměrné mzdy vyloučí a důchod nesníží,“ vysvětluje Gabriela Ivanco.

Čas strávený v předdůchodu však není dobou pojištění ani náhradní dobou pojištění. V praxi to znamená, že předdůchodci nebude tato doba započítána do celkové doby pojištění pro stanovení finální procentní výměry starobního penze. Pokud se tedy doba pojištění sníží o dva až pět roků, sníží se procentní výměra starobního důchodu o 3 až 7,5 procenta. V době pobírání předdůchodu je ale možné podle chuti třeba opět pracovat, nebo podnikat.

Státní příspěvek a daňová úspora

Doplňkové penzijní spoření patří mezi státem podporované finanční produkty. „Na smlouvu o doplňkovém penzijním spoření je možné dostávat státní příspěvek, uplatňovat daňové odpočty v daňovém přiznání nebo v ročním zúčtování daně a čerpat daňově zvýhodněný příspěvek zaměstnavatele,“ doplňuje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.

Převedeno do čísel: Kdo si od 1. července 2024 bude v novém penzijku měsíčně spořit alespoň 1 700 korun, dostanete za rok státní příspěvek ve výši 4 080 korun (340 Kč krát 12 měsíců). Státní příspěvek je totiž od 1. července 2024 nově poskytován ve výši 20 % příspěvku účastníka v rozmezí od 500 do 1 700 korun.

Kdo se rozhodne střádat v doplňkovém penzijním spoření, celkově může na státním příspěvku a slevě na dani získat za rok až 11 280 korun.

Jak je to s příspěvky zaměstnavatele

Dobré je také vědět, že pomáhat zaměstnanci střádat v doplňkovém penzijním spoření se vyplatí i zaměstnavatelům. Na státem podporované finanční produkty, mezi které patří právě i smlouva o doplňkovém penzijním spoření, lze čerpat i daňové osvobození pro příspěvky zaměstnavatele. Do souhrnného ročního příspěvku na podporované finanční produkty ve výši 50 000 korun se totiž z příspěvku zaměstnavatele neplatí daň z příjmu, ani sociální a zdravotní pojištění.

Díky tomu je pro zaměstnavatele do souhrnného ročního limitu 50 000 korun výhodnější přispívat zaměstnanci na smlouvu než mu zvýšit hrubou mzdu. „Při ročním zvýšení hrubé mzdy o 50 000 korun stoupnou mzdové náklady zaměstnavatele o 66 900 korun, ovšem při zasílání měsíčních příspěvků zaměstnanci na smlouvu ušetří zaměstnavatel 16 900 korun a zaměstnanec ušetří na dani z příjmu a pojistném 13 300 korun,“ vypočítává Gabriela Ivanco.



Zdroj: iDNES.cz, 13.6.2024 00:00