Pracovní dohody zase jinak. Ve hře jsou limity a rezervace

Publikováno 23.02.2024
Autor: Ing. Lenka Nováková, MBA

Od července mají platit nová pravidla u dohod o provedení práce. Počítají se zavedením dvou limitů, nad které se bude odvádět pojistné. Kvůli kritice z řad odborníků a zaměstnavatelů však ministerstvo chystá další změny.

Pravidla u hojně využívaných pracovních dohod se poslední měsíce mění před očima. Stát je více posouvá ke klasickému pracovnímu poměru, zároveň z nich chce vybrat více peněz.

Dohodáři tak mají nově nárok na příplatky za práci o víkendech, svátcích a v noci, včetně náhradního volna. Pokud dohodář pracoval pro zaměstnavatele v předchozích dvanácti měsících aspoň 180 dní, může ho písemně požádat o přechod na klasickou zaměstnaneckou smlouvu. Když to firma odmítne, musí písemně sdělit, proč žádosti nevyhoví.  

Dohodáři si už také můžou dojít k lékaři, vzít si volno na svatbu nebo darovat krev či odjet na tábor. Zaměstnavatel jim musí poskytnout pracovní volno, i když bez nároku na peníze. A od ledna mohou čerpat i dovolenou. Vypočítává se tak, jako by dohodář pracoval na poloviční úvazek. Za odpracování každých 20 hodin mu vznikne právo na zhruba jednu a půl hodiny dovolené. 

Další změny u dohod o provedení práce (DPP) mají přijít od 1. července. Ty už nepotěší ani samotné pracovníky. Nebudou si totiž moct vydělat tolik, co doposud.

V současnosti se DPP využívá pro přivýdělky do 300 hodin za kalendářní rok s měsíční odměnou do 10 tisíc korun. Do této částky se nemusí odvádět zálohy na zdravotní ani sociální pojištění. Jestliže navíc pracovník podepíše se zaměstnavatelem takzvaný růžový formulář, můžete uplatnit i daňové slevy.

Pokud má pracovník více dohod u více zaměstnavatelů a všechny s příjmy do 10 tisíc, neplatí pojištění, ani když si v součtu vydělá několik desítek tisíc korun měsíčně. A to je právě důvod, proč chce stát zavést nové limity: aby do státního rozpočtu přiteklo více peněz, a také aby dohodáři měli v budoucnu vyšší důchod, protože odvedou více na sociální pojištění. 

Firmy netuší, kolik je pracovník bude stát

Už schválená novela počítá s tím, že od letošního července budou existovat dvě hranice pro povinnost odvádět pojistné z dohod o provedení práce (DPP):

  • pro zaměstnance, který na DPP pracuje jen u jednoho zaměstnavatele, je limit 25 % úředně stanovené průměrné mzdy (tedy 10 500 Kč v roce 2024),
  • pro zaměstnance, který má souběžně více DPP u různých zaměstnavatelů, je limit 40 % průměrné mzdy (tedy 17 500 Kč v roce 2024).


Veškeré výdělky dohodářů má od zaměstnavatelů schraňovat Česká správa sociálního zabezpečení a v momentě, kdy se v úhrnu překročí limit, budou muset zaměstnavatelé i pracovník platit pojistné.

Daňoví a právní experti i zaměstnavatelé schválená pravidla kritizují. Problém vidí například v tom, že zaměstnavatelé nebudou vědět, kolik je bude zaměstnanec na dohodu vlastně stát. Nemusí se totiž dozvědět, kolik dohod má. A zjistí to od sociální správy až třeba ve chvíli, kdy už pro ně nepracuje. Pak za něj budou muset dodatečně odvádět pojistné.

Komplikované bude také „nahánět“ zaměstnance sociální správou, aby zaplatili svou část pojistného. Experti upozorňují, že stát kvůli tomu může naopak vybrat od pracovníků méně – když člověk dostane ze dvou dohod v jednom měsíci 20 tisíc korun a sociální správa mu za měsíc napíše, že z nich musí odvést pojistné, už ty peníze mít nebude. 

„Další nevýhoda této úpravy je, že se zapomnělo na zdravotní pojištění. V zákoně není nikde ukotveno, z čeho by se vlastně mělo odvádět,“ říká daňová expertka Lenka Nováková z KPMG.

Rodí se alternativní návrh

Ministerstvo práce a sociálních věcí tak na poslední chvíli chystá další návrh, jak odvody z dohod řešit lépe.

„Na základě požadavku zástupců zaměstnavatelů, aby byla zpracována i jiná varianta evidence a regulace příjmu bez účasti na pojištění u pracovníků využívajících DPP, byl zástupcům zaměstnavatelů zaslán alternativní návrh na úpravu vzniku pojištění u DPP. Jeho součástí je takzvaná rezervace pro jednoho zaměstnavatele,“ potvrzuje Jakub Augusta z tiskového oddělení ministerstva.

Alternativní návrh počítá s tím, že jeden za zaměstnavatelů by si DPP do výše 10 500 korun (pro rok 2024) zarezervoval u sociální správy. Rezervovaná dohoda by mohla být pouze do této výše a zaměstnavatel by věděl, že z ní nebude odvádět pojistné, pouze srážkovou nebo zálohovou daň ve výši 15 procent jako doposud.

V případě, že má pracovník více dohod u více zaměstnavatelů, dostane rezervaci ten, kdo dřív přijde.

U dalších dohod by se pojištění neplatilo do částky 4000 korun. Nad tuto sumu by se už odváděla daň i pojistné.

„Systém rezervace bude možné kontrolovat v systému sociální správy. Zaměstnavatelé tak uvidí, že už tam je či není nějaká dohoda zarezervovaná. Bude to fungovat asi podobně jako systém uplatňování slev na pojistném za zkrácené úvazky, který funguje od loňského roku,“ vysvětluje Lenka Nováková.

Podle Jany Jáčové, zakladatelky účetní firmy UOL, sice alternativní návrh zdraží firmám brigádníky, ale aspoň má jasná pravidla. „Ten původní návrh není ideální,“ doplnila.

Jakub Augusta z ministerstva podotýká, že ohledně alternativního návrhu zatím stále probíhají jednání a není rozhodnuto, zda ho vládní koalice vůbec uplatní. Pokud ano, mělo by se tak stát formou pozměňovacího návrhu k novele zákona o investičních společnostech, který mají poslanci projednávat ve druhém čtení od 27. února.

Druhou možností podle Augusty je, že schválená novela ohledně dohod už zůstane beze změn.


Zdroj: Peníze.cz, 23. 2. 2024 00:00