Koalice protlačila nové zdanění zaměstnaneckých benefitů, bez zdůvodnění a připomínkového řízení
Vládní koalice prosadila ve Sněmovně změnu zdanění zaměstnaneckých benefitů. Bez připomínkového řízení, důvodové zprávy a jakékoliv diskuze se zástupci firem nebo daňaři. Nově by tzv. nefinanční benefity, jako jsou třeba permanentky či vstupy do divadel, neměly být osvobozeny od daně, pokud nahrazují mzdu. Odborné organizace postup koalice, který je úplně vyšachoval z diskuze, kritizují. „Chybu“ v návrhu přitom musel opravit až Senát. Místo ročních odměn nebo navýšení mzdy dostanou zaměstnanci více v tzv. nepeněžitých bonusech, jako jsou multisport karty, lístky do divadla, vouchery na masáže nebo body na benefitové karty. I taková praxe v Česku existuje a důvod je jednoduchý. Nahradit část mzdy nepeněžitými bonusy je totiž pro firmy daňově výhodnější. Finanční správě se takový postup nelíbí, a proto benefity některým firmám dodatečně dodanila. Jenže Nejvyšší správní soud loni postup firem posvětil, protože podle něj má oporu v zákoně. Vládní koalice, potažmo ministerstvo financí se proto nyní rozhodlo osvobození od daně zpřísnit, aby k nahrazování mzdy benefity nedocházelo a aby od daně zůstaly osvobozené opravdu jen ty, které jsou nad rámec výplaty. „Pozměňovací návrh reaguje na nedávnou judikaturu Nejvyššího správního soudu. Ten v nedávné sadě rozhodnutí dospěl k závěru, že stávající právní úprava umožňuje využití daňové výhody (osvobození) i u příjmů majících charakter naturální mzdy,“ popsala Gabriela Krušinová z tiskového odboru ministerstva financí. Cílem podle ní je jasně definovat v textu zákona dlouhodobě uplatňovanou koncepci, kdy se osvobození od daně má vztahovat pouze na zaměstnanecké benefity. „Není totiž důvod, aby se daňový režim odměny za práci jakkoliv lišil podle toho, v čem je vyplácena, a zároveň zakládal diskriminaci mezi skupinami zaměstnanců z hlediska zdanění totožného druhu příjmů,“ dodala. Bez diskuzí Jenže způsob, jakým ministerstvo změnu udělalo, se stal předmětem nelibosti například Komory daňových poradců. Jelikož byla změna načtena jako pozměňovací návrh až na jednání výboru Sněmovny, nikdo ze zainteresovaných stran ho předem neviděl a nemohl ho opřipomínkovat. „Považuji to za velmi špatný legislativní postup. My jako Komora jsme návrh vůbec nedostali k připomínkování. Já nezpochybňuji legitimní cíl, aby se místo mzdy nedávaly benefity. Ale jde o to, že by to mělo procházet standardním legislativním procesem,“ řekl pro iROZHLAS.cz člen Prezidia Komory daňových poradců a vedoucí sekce daně z příjmu právnických osob Jiří Nesrovnal. Vysvětlil také, proč mělo ministerstvo, potažmo finanční správa, potřebu zákon změnit. „Jsou případy, kdy místo navýšení mzdy, ze které se odvádí sociální, zdravotní a daň ze závislé činnosti, jsou poskytovány tyto typy bonusů, které jsou osvobozeny nejen od daně z příjmu ale právě i sociálního a zdravotního pojištění,“ popsal. Podle něj se dá matematicky lehce spočítat, jaká varianta bude pro zaměstnavatele výhodnější: když přidá zaměstnanci tisíc korun na mzdě, nebo když mu dá tisíc korun do benefitů. Zásah Senátu Ministerstvo se brání, že na běžný legislativní proces prostě nebyl čas. „Pozměňovací návrh byl připraven v návaznosti na vývoj judikatury Nejvyššího správního soudu. Vzhledem ke končícímu volebnímu období bylo třeba co nejdříve odstranit možnosti nežádoucí daňové optimalizace, přičemž vzhledem k časové tísni již nebylo možné absolvovat standardní legislativní proces,“ uvedla Krušinová. Jelikož návrh neprošel klasickým zákonodárným procesem a nevyjádřili se k němu například právě odborníci na daně, obsahoval slovní spojení, které by mohlo podle Nesrovnala způsobovat výkladové problémy. V dovětku bylo napsáno, že nefinanční benefity nemají mít „vazbu na práci“. To považovali za problém i senátoři, a proto se po dohodě s finanční správou rozhodli nejasné spojení vypustit a celou úpravu tak zjednodušit. „Diskutoval jsem to i s finanční správou a na základě toho vznikl jakýsi kompromis, aby došlo k jasnému možnému výkladu a nemohlo dojít k jakémusi zneužívání ze strany, řekněme, určité třeba finanční správy nebo určitých finančních úřadů, protože i ten finanční úředník by mohl chápat toto ustanovení jako něco, co zakazuje všechny zaměstnanecké benefity,“ řekl na plénu Senátu senátor Tomáš Goláň (ODS). Legislativní počin roku 2024 Koaliční návrh je přitom nepříjemný ještě z jednoho důvodu. Když před dvěma lety ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS, ve sněmovních volbách kandiduje za Spolu) udělal konsolidační daňový balíček, daňové zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů úplně zrušil, takže by pro zaměstnavatele nebyly výhodné a hrozil by jejich zánik. Byl to Svaz průmyslu a dopravy, který spolupracoval na příznivější daňové úpravě benefitů, které jsou zaměřeny na oblast zdraví. „Limitace benefitů z konsolidačního balíčku nedávala smysl a omezovala neúměrně možnosti firem přispívat mj. právě ke zdraví zaměstnanců. Cílem bylo přispět ke kvalitnější zdravotní péči o zaměstnance, která do jisté míry doplňuje i veřejné zdravotnictví,“ vysvětlil pro iROZHLAS.cz hlavní ekonom svazu Bohuslav Čížek. O tom, že se jednalo o velmi povedenou úpravu zákona, svědčí, že změna získala cenu Legislativní počin roku 2024, kterou každoročně vyhlašuje společnost Deloitte. Jenže koalice si ani nepočkala na to, jak bude tento Legislativní počin roku fungovat v praxi a navrhla výše zmíněnou úpravu, která může ovlivnit právě i benefity v oblasti zdraví. „Úprava zaměstnaneckých benefitů vzbuzuje nejistotu mezi firmami. Pochybnosti jsou o to větší, že návrh byl načten bez jakékoliv diskuze s firmami či konkrétního odůvodnění. A v podstatě i v relativně krátkém čase účinnosti stávající úpravy, který neumožňuje ani relevantní vyhodnocení jejího fungování,“ dodal Čížek s tím, že konkrétní dopady se uvidí až v praxi. Změna prošla jako přílepek zákona o jednotném hlášení zaměstnanců, které by mělo od příštího roku zaměstnavatelům ulevit od papírování, protože má nahradit až 25 dosavadních formulářů. Zaměstnavatelé v něm budou elektronicky České správě sociálního zabezpečení zasílat informace o zaměstnancích a jejich výdělcích. Správa je pak bude přeposílat dalším dotčeným institucím. Zákon posvětil Senát a čeká už jen na prezidentův podpis. Zdroj: iROZHLAS, 1.8.2025, 11:13
