Jurečka odvolává, co schválil. Změny u DPP se zruší, zvýší se jen limit pojistného

Původně se měl od roku 2025 zavést u dohod o provedení práce (DPP) systém tzv. oznámených dohod. Přestože došlo k jeho schválení, nakonec bude vše jinak.

První data z evidence dohod totiž ukázala, že problém, který měl nový systém řešit, je ve skutečnosti marginální. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka proto nyní navrhuje změny, které před několika měsíci prosadil, zrušit ještě předtím, než začnou platit. Jedinou novinkou, která by měla zůstat, je zvýšení limitu pro odvod pojistného na 25 % průměrné mzdy.

Režim oznámených dohod se zruší ještě před startem

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) připravilo pozměňovací návrh k novele zákona o zaměstnanosti, který by měl zrušit nedávno schválený systém oznámených dohod o provedení práce, jenž měl nabýt účinnosti od roku 2025. Důvodem je, že data z evidence DPP, která byla zavedena od července, ukázala, že problém, který měl původně schválený návrh řešit, tedy že u DPP dochází často k souběhu DPP u jednoho zaměstnance, vlastně žádným zásadním problémem není. Právní úprava obsažená v zákoně č. 163/2024 Sb., která měla nabýt účinnosti od 1. 1. 2025, zaváděla tzv. režim oznámené dohody s vyšším limitem pouze pro jednoho zaměstnavatele. Z předběžných dat za první dva měsíce nicméně lze usuzovat, že takto uplatněná první úprava by objem mzdového plnění bez plateb pojistného výrazně nezměnila, vysvětluje se ve zdůvodnění.

Limit pro pojistné se zvýší na 25 % průměrné mzdy

Pokud bude návrh schválen, půjde již o druhou změnu pravidel u dohod, aniž by vůbec začala platit. Jediná z dříve schválených novinek, která by i nadále měla nabýt účinnosti od roku 2025, je zvýšení limitu pro odvody pojistného ze stávajících 10 tisíc Kč na 25 % průměrné mzdy. Současná hranice příjmu pro vznik účasti na nemocenském pojištění u DPP (dosažení vyššího příjmu než 10 000 Kč) je fixní a nereflektuje růst mezd v ekonomice, přitom se příjmy zaměstnanců každoročně zvyšují. Proto se navrhuje odvozovat každoročně hranici příjmů pro účast na nemocenském pojištění od průměrné mzdy, obdobně jako tomu tak je u DPČ malého rozsahu. V roce 2025 by činila tato hranice odvozená od 25 % průměrné mzdy 11 500 Kč, upřesňuje se ve zdůvodnění návrhu.

Před několika týdny se sice spekulovalo, že by mohl být zaveden systém, že v případě, kdy zaměstnanec pracuje u zaměstnavatele na hlavní pracovní poměr, by se i z DPP platilo pojistné, a to nezávisle na výši odměny, nakonec se však ministerstvo rozhodlo jen zrušit schválený systém oznámených dohod. Jak nicméně píše ve zdůvodnění, další změny nejsou v budoucnu vyloučeny. Na základě zjištěných statistických údajů za delší časové období bude snazší zhodnotit využívání DPP bez účasti na pojištění a podle toho navrhnout právní úpravu tak, aby přesně naplňovala stanovené cíle, doplňuje se ve zdůvodnění.

Proč nás neposlechli už před rokem, ptají se experti

Ačkoli daňoví experti aktuální návrh MPSV vítají, upozorňují, že už od návrhu konsolidačního balíčku říkali, že by mělo být postupováno tak, že stát nejprve získá data týkající se dohod a pak na základě vyhodnocení těchto dat bude případně realizovat změny. Bohužel, musíme říct, že, stejně jako v minulosti několikrát, i nyní v oblasti legislativy došlo na naše slova. Pokud by nás stát obecně více poslouchal a reflektoval zpětnou vazbu z praxe, mohli jsme si toto zbytečné roční kolečko odpustit a nemuselo docházet k tomu, že mzdové účetní měly noční můru z toho, jak budou v praxi dohody realizovat, podotkl pro server Podnikatel.cz Jiří Nesrovnal, člen Prezidia Komory daňových poradců ČR (KDP ČR) a vedoucí odborné sekce daně z příjmů právnických osob při KDP ČR.

Podle Jiřího Nesrovnala je také otázkou, kdo podnikatelům vynahradí náklady na změny v této oblasti, které museli vynaložit, neboť nemohli nic nedělat, čekat a modlit se, jestli se nakonec systém zase změní. Doufáme, že tento příklad povede také k tomu, že i u jiných připomínek reflektujících praxi nám bude více nasloucháno, abychom nemuseli opakovat „my to říkali, ale je to marný, je to marný, je to marný“, dodal Nesrovnal.

První změny u DPP už platí přes rok

První významnější změny u DPP přišly před rokem. Od loňského října se například zavedla nová informační povinnost zaměstnavatele. Ve lhůtě 7 dní od faktického zahájení výkonu práce na základě dohody o provedení práce (DPP) nebo dohody o pracovní činnosti (DPČ) musí zaměstnavatel písemně informovat zaměstnance o taxativně vypočtených skutečnostech. Dohodářům musí být od loňského října rovněž poskytovány příplatky nebo náhradní volno, popř. náhrada odměny z dohody, za práci ve svátek, příplatek za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci o sobotách a nedělích. Od letošního ledna pak dohodářům přibyl také, při splnění podmínek, nárok na dovolenou.

Novinky z konsolidačního balíčku nešlo realizovat

V rámci konsolidačního balíčku pak MPSV připravilo další úpravy. Konkrétně ministerstvo navrhlo, že se stanoví dva limity pro vznik účasti na pojištění zaměstnance, který pracuje na základě dohody o provedení práce DPP (a tím i limity pro placení pojistného na sociální zabezpečení). První limit měl být stanoven pro DPP u jednoho zaměstnavatele, a to ve výši 25 % průměrné mzdy, a druhý limit (vyšší) pro vznik účasti na pojištění při souběhu více DPP u více zaměstnavatelů, a to ve výši 40 % průměrné mzdy. Pokud by zaměstnanec překročil jeden či druhý limit, muselo by být z jeho mzdy odvedeno také pojistné, a to i zpětně. Všechny dohody se pak navíc měly začít hlásit úřadům. 

Už od začátku však u tohoto návrhu odborníci upozorňovali, že není v praxi realizovatelný. Chybělo totiž mimo jiné propojení se zdravotním pojištěním. Jak vysvětlil v rozhovoru pro server Podnikatel.cz daňový expert Jiří Nesrovnal, zaměstnavatel by měl v případě vyplácení dohod u zdravotního pojištění dvě možnosti. Buď by zaměstnanci srazil zdravotní pojištění, pak by ale byl problém v případě, že by zaměstnanec souhrnný limit nepřekročil a mohl by osočit zaměstnavatele, že mu zadržuje peníze, které mu patří, případně by po zaměstnavateli mohl chtít i úrok. Byť by se jednalo o korunové položky. Administrativa s tím spojená by byla neskutečná a velmi obtížně v praxi realizovatelná, dodal Jiří Nesrovnal.

Navzdory tomu, že o tomto problému vládní koalice už od počátku věděla, návrh prošel beze změn Parlamentem a měl nabýt účinnosti v polovině letošního roku. Než ale začal platit, připravilo MPSV novelu se zcela novým systémem, který původní návrh rušil. 

Ani oznámené dohody nakonec nebudou

Na jaře bylo schváleno, že DPP se z pohledu zákona o nemocenském pojištění budou v základním režimu chovat jako obecné zaměstnání. Tyto DPP se měly považovat za zaměstnání malého rozsahu za podmínek daných zákonem o nemocenském pojištění. Pokud by u DPP byl sjednán příjem 4000 Kč (v roce 2024) a více, nástupem do zaměstnání by vznikla z této DPP účast na pojištění a DPP by nebyla zaměstnáním malého rozsahu.

Zároveň ale byla schválena možnost registrovat zaměstnance činného na DPP ve speciálním režimu tzv. oznámené dohody, ve kterém by se vznik účasti na pojištění posuzoval odlišně. U oznámené dohody měla účast na pojištění vznikat až při dosažení limitu ve výši 25 % průměrné mzdy po zaokrouhlení na 500 Kč dolů (10 500 Kč v roce 2024). Režim oznámené dohody měl moct uplatnit u zaměstnance pouze jeden zaměstnavatel v rámci kalendářního měsíce. Jediné, co z původního návrhu z konsolidačního balíčku vstoupilo v červenci v platnost, byla evidence všech DPP.

Ani režim oznámených dohod však pravděpodobně nakonec nezačne platit a jedinou novinkou, která zůstane (kromě již platné evidence dohod), tak bude zvýšení limitu pro odvod pojistného na 25 % průměrné mzdy.


Zdroj: Podnikatel.cz, 30. 10. 2024 00:00