Fialova vláda krátila připomínková řízení, Babišův kabinet je dokonce přeskakuje

Babišova vláda se rozhodla navázat na to nejhorší z postupů předchozího Fialova kabinetu a ignoranci pravidel legislativního procesu povýšila na novou úroveň.

Vláda Petra Fialy krátila připomínková řízení na jednotky dnů a některé zásadní změny předkládala skrze pozměňovací návrhy. Babišův kabinet však šel ještě o krok dále a připomínkové řízení zcela ignoruje.

Fialova vláda porušovala pravidla legislativního procesu

Jestli v něčem minulá vláda Petra Fialy opakovaně selhávala, byla to kvalita legislativy a tvorba analýz, na základě kterých vláda změny zákonů navrhovala, a dodržování pravidel legislativního procesu. A to si vláda dala do programového prohlášení tento slib: Zvýšíme kvalitu legislativy. Každou novou regulaci důkladně zvážíme na základě analýzy očekávaných dopadů. Legislativní návrhy potřebné k plnění programového prohlášení budou předkládány standardní legislativní cestou a před jejich předložením do vlády se k nim vyjádří odborníci v rámci Legislativní rady vlády.

Ukázkový příklad, jak to ve skutečnosti bylo s“ důkladným zvážením na základě analýzy očekávaných dopadů“, tvořil plán na zrušení srážkové daně u fyzických osob. Nahrazení srážkové daně zálohovou by však znamenalo, v podobě, jak byl návrh předložený, že by řada zaměstnanců musely podávat daňové přiznání. V připomínkovém řízení na to upozornila Komora daňových poradců ČR s tím, že chybí navíc analýza, u kolika desetitisíců poplatníků vznikne povinnost podat daňové přiznání a jaká je to zátěž pro tyto poplatníky a jaká je to zátěž pro finanční správu. Komora proto navrhla doplnění analýzy a její výsledky přidat do důvodové zprávy a do zprávy RIA. Ministerstvo na to ovšem reagovalo, že na analýzu není čas a odmítlo ji udělat.

Zásadní změny šly formou pozměňováků

Fialův kabinet si navíc oblíbil dva „triky“, které předloženým zákonům umetaly cestu legislativním procesem, i když obsahovaly nesmysly. Prvním z nich bylo podávání zásadních věcných změn formou pozměňovacích návrhů ve Sněmovně.

Když ministerstvo práce a sociálních věcí například připravovalo novelu zákona o zaměstnanosti, vložilo do ní úpravy definice nelegální práce. Než se ale novela dostala na vládu, ustanovení týkající se nové definice nelegální práce rozcupovala Legislativní rady vlády (LRV). Podle LRV byla navrhovaná definice nelegální práce systematicky chybná. Ministerstvo vzalo připomínky LRV v potaz a příslušné pasáže před jednáním vlády z návrhu vypustilo a kabinet novelu schválil bez nich. Během projednávání novely ve Sněmovně však ministr Marian Jurečka prosadil skrze lidoveckou poslankyni Marii Jelínkovou pozměňovací návrh, který definici nelegální práce měnil podobným způsobem, jako bylo původně v plánu. Podobný postup byl zvolen i u změn podpory v nezaměstnanosti či u zkrácení lhůty pro registraci nových zaměstnanců. Ostatně konsolidační balíček, který přinesl nejvíce daňových změn během volebního období, byl de facto schválen jako pozměňovací návrh.

Vláda musela normy měnit ještě předtím, než nabyly účinnosti

Druhým „trikem“ bylo krácení připomínkového řízení až na tak krátkou dobu, že se připomínková místa nestihla vyjádřit, a to dokonce v řadě případů ani Legislativní rada vlády. Zákony tak procházely s chybami a mezerami, které se později vracely jako bumerang. 

Například u novely, která zaváděla slevy na pojistném, trvalo připomínkové řízení jen 3 celé pracovní dny. Následně navíc ministerstvo práce a sociálních věcí poslalo návrh pozdě Legislativní radě vlády (LRV). Účinnost normy byla přitom navrhována až za půl roku po jejím vyhlášení ve Sbírce zákonů. Slevy se uplatňovaly pouze pár měsíců a ministerstvo práce a sociálních věcí už začalo připravovat novelu, která musela chyby a nejasnosti napravit. Dalším, ještě bizarnějším, příkladem byly změny u dohod o provedení práce, které se dvakrát měnily ještě předtím, než nabyly účinnosti, aby se nakonec takřka komplet zrušily, aniž by byly v praxi uplatněny.

Babišova vláda připomínky zcela přeskakuje

Nová Babišova vláda si však zřejmě řekla, že neexistuje laťka, kterou by nešlo podlézt, a ponížila „kvalitu“ tvorby legislativy na novou nižší úroveň. Místo krácení připomínkového řízení se totiž rozhodla hned u několika norem, z nichž některé jsou poměrně zásadní, připomínkové řízení zcela přeskočit. 

Například návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti veřejných rozpočtů, z dílny ministerstva financí, který minulý týden vláda schválila, vůbec nešel do připomínkového řízení. Od ministra spravedlnosti a předsedy Legislativní rady vlády totiž dostal výjimku a nemusela u něj být zpracována ani závěrečná zpráva hodnocení dopadů regulace (RIA). Ministerstvo financí k tomu navrhuje, aby jej Sněmovna schválila v prvním čtení. Jak přitom upozornil předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl, úprava pravidel rozpočtové odpovědnosti je napsána v některých bodech odlišně od toho, jak byl text dohodnut mezi všemi zainteresovanými v průběhu mnoha posledních měsíců, kdy se harmonizace chystala.

Návrhy nepřekládají ministerstva, ale poslanci

U nového stavebního zákona pak kabinet zvolil jiný trik, který mu umožnil se vyhnout připomínkovému řízení. Návrh totiž nepředložilo ministerstvo, ale vládní poslanci. Proti návrhu se ale ostře vymezila Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT), podle které otevírá dveře divoké výstavbě. Jde o tak zásadní úpravy s negativním dopadem na celé stavebnictví i společnost, že je ČKAIT nucena reagovat obratem a s nezbytnou razancí, uvedla ve svém stanovisku ČKAIT.

Stejný postup jako u stavebního zákona zvolila koalice i u snížení minimálních záloh OSVČ na sociální pojištění. V tomto případě však snaha o urychlení legislativního procesu, na rozdíl od ostatních norem, dává smysl, jelikož změny mají platit zpětně od začátku roku 2026. Čím později norma nabyde účinnosti, tím déle budou OSVČ zbytečně platit státu peníze navíc.

V knihovně připravované legislativy se navíc nachází hned několik dalších norem, které místo ministerstva předkládají poslanci (například i samotný ministři). Zdá se tedy, že nejde o výjimku, ale o nový modus operandi. Nutno ovšem říct, že se jedná o nebezpečnou hloupost.


Zdroj: Podnikatel.cz, 4.2.2026 00:00