Daně 2023: Nejdůležitější daňové novinky a změny roku

Začátek každého roku přináší řadu změn. Z hlediska daňových povinností tomu není jinak. Daňové novinky platné se začátkem roku se týkají kupříkladu paušální daně a limitů DPH. Od začátku roku 2023 se tak změnil limit pro registraci plátců daně z přidané hodnoty. Limit se výšil z jednoho milionu na dva. Stejně tak platí nová hranice pro přihlášení k paušální dani, ta se nyní dělí na tři příjmová pásma.

Větší limit pro vyšší daňovou sazbu

Sazby daně z příjmu se pro příští rok nemění a jsou 15 procent a 23 procent, přesto však daňoví poplatníci s vysokými zdanitelnými příjmy tento rok ušetří. Důvodem je posunutí druhého daňového pásma.

„Vyšší daňové sazbě přitom podléhají všechny zdanitelné příjmy, tedy i kapitálové příjmy nebo příjmy z nájmu. Zejména pro lidi s vysokými příjmy jsou daňové podmínky v Česku v porovnání s většinou vyspělých zemí, kde je zavedeno výraznější progresivní zdanění, příznivé. Za rok 2022 podléhaly vyšší 23procentní sazbě daně z příjmu rozhodné příjmy nad 1 867 728 korun, za rok 2023 to bude nad 1 935 552 korun," říká Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Mazars.

Limit DPH je dvojnásobný

Až doposud byl limit daně z přidané hodnoty jeden milion korun. Od nového roku se nemusí k této dani přihlásit podnikatelé, kteří dosáhli příjmu dvou milionů korun.

„Nové limity budou platit od 1. ledna 2023, ale už letos jsou stanovena přechodná ustanovení. Například ti, jejichž obrat byl za 12 po sobě následujících kalendářních měsíců před prosincem 2022 v rozmezí od 1 000 000 korun do 2 000 000 korun, nemají povinnost podat přihlášku k registraci k dani z přidané hodnoty. Změna limitu pro přihlášení k DPH se tudíž týká již letošního roku,“ přibližuje Michal Jelínek z V4 Group.

Ministerstvo financí předpokládá, že počet živnostníků osvobozených od uplatňování DPH vzroste zhruba o 11 procent, tedy o 105 tisíc osob.

Pro plátce DPH je pak novinkou prodloužení lhůta 5 pracovních dnů, do kterých bylo nutno reagovat na výzvu správce daně ohledně kontrolního hlášení. Lhůta se zvyšuje na 17 dnů a běží ode dne dodání výzvy do datové schránky. „5denní lhůta zůstává pro případy, kdy nebylo kontrolní hlášení vůbec podáno,“ říká Petr Kchimel, daňový specialista z firmy Grinex CZ.

Paušální daň se mění, nově jsou tři pásma

Paušální daň se skládá se z 1,15násobku minimální zálohy na zdravotním pojištění, 1,15násobku minima sociálního pojistného a daně z příjmu ve výši 100 korun.

V roce 2023 by tedy mělo být zdravotní pojistné pro paušální daň ve výši 2 722 korun, sociální pojištění 3 386 korun a daň z příjmu zůstává 100 korun. Základní paušální daň pro první pásmo tedy bude činit 6 208 korun. Nově budou celkem tři pásma paušální daně.

Pásma paušální daně

1. pásmo do 1 milionu korun: 6 208 korun
2. pásmo do 1,5 milionu korun: 16 tisíc korun
3. pásmo: 1,5 až 2 miliony korun: 26 tisíc korun

Podle odhadů ministerstva financí by mohlo do nového paušálního režimu vstoupit až 40 tisíc poplatníků. „Určitě doporučujeme pečlivě zanalyzovat, zda se vám paušální daň vyplatí, či nikoliv. Stejně tak je dobré zvážit, do jakého pásma vstoupíte. Jednotlivá pásma jsou přímo spjata výší výdajového paušálu, který by daňový poplatník platil, kdyby se rozhodl pro procentní vyjádření daně z příjmu.

Paušální daň a její využití je také omezeno výší ostatních příjmů, kterých poplatník může dosáhnout, jako je například příjem z pronájmu nebo z investic. Doposud byl roční limit 15 tisíc korun, ale s novelou se navyšuje na 50 tisíc korun,“ doplňuje Michal Jelínek.

Do jakého pásma bude podnikatel zařazen záleží na rozhodných příjmech

1. Pro první pásmo

• do výše 1 000 000 korun bez ohledu na to, z jakého činnosti plynou
• do výše 1 500 000 korun, pokud alespoň 75 procent příjmů ze samostatné činnosti tvoří příjmy, k nimž lze uplatnit výdaje ve výši 80 procent nebo 60 procent z příjmů
• do výše 2 000 000 korun, pokud alespoň 75 procent příjmů ze samostatné činnosti tvoří příjmy, k nimž lze uplatnit výdaje ve výši 80 procent z příjmů

2. Pro druhé pásmo

• do výše 1 500 000 korun bez ohledu na to, z jaké činnosti plynou
• do výše 2 000 000 korun, pokud alespoň 75 procent příjmů ze samostatné činnosti tvoří příjmy, k nimž lze uplatnit výdaje ve výši 80 procent nebo 60 procent z příjmů

3. Pro třetí pásmo

• do výše 2 000 000 korun bez ohledu na to, z jaké činnosti plynou.

Obecně platí, že čím nižší pásmo, tím též nižší platby. „Konstrukce pásem je taková, že pokud OSVČ splňuje podmínky pro vstup do nižšího pásma, splňuje automaticky podmínky pro vstup do pásma vyššího. Vstup do vyššího pásma je tak vhodný jen pro ty OSVČ, které očekávají, že v příštím období překročí limit pro pásmo, do nějž jsou aktuálně zařazeny, ale neplní kritéria pro vstup do vyššího pásma,“ doplnil Petr Kchimel, daňový specialista ze společnosti Grinex CZ.

Vyšší limit pro podání daňového přiznání

Nově bude platit také zvýšení minimální roční výše zdanitelných příjmů pro vznik povinnosti pro podání daňového přiznání fyzických osob, a to ze současných 15 tisíc korun na 50 tisíc. Jako doposud nejsou do limitu započítané příjmy od daně osvobozené nebo zdaněné konečnou srážkovou daní. Daňové přiznání se ale bude podávat také v případě, že tyto příjmy nepřesáhly 50 tisíc korun, ale byla vykázána daňová ztráta.

„Novela daňového balíčku se zároveň vztahuje pouze na povinnost poplatníka podat daňové přiznání. Neřeší už ale přehledy pro Českou správu sociálního zabezpečení a příslušnou zdravotní pojišťovnu. Povinnosti podat přehledy o příjmech a výdajích na sociální a zdravotní pojištění se tak poplatníci nevyhnou," doplňuje Monika Lodrová, daňová poradkyně společnosti BDO.

Mimořádné odpisy majetku prodlouženy

Významnou změnou pro firmy a podnikatele je prodloužení režimu mimořádných odpisů pro roky 2022 a 2023. Dlouhodobý hmotný majetek v první odpisové skupině (počítače, kancelářská technika, nástroje a nářadí) lze odepsat časově po dobu 12 měsíců místo standardní doby odpisu 3 roky. Majetek ve druhé odpisové skupině (automobily, stroje) lze odepsat časově po dobu 24 měsíců místo standardní doby odpisu 5 let.

„Podmínkou je, že se musí jednat o nový majetek. Upozorňujeme, že mimořádné odpisy nelze přerušit a jejich technické zhodnocení nezvyšuje vstupní cenu majetku,“ uvádí Tomáš Klíma, daňový poradce společnosti BDO.

Zrušení Zákona o elektronické evidenci tržeb

Ze začátku roku 2023 podnikatelům odpadá povinnost elektronicky evidovat své tržby. Povinnost byla nicméně už od jara roku 2020 přerušena kvůli pandemii onemocnění covid-19 a stala se tak fakticky dobrovolnou. Hlavním argumentem pro zrušení EET byl především prudký nárůst bezhotovostních plateb v posledních letech.

Podle Petra Linxe, manažera daňového oddělení BDO, se podnikatelům a firmám s koncem této povinnosti nejvíce uleví pravděpodobně v tom, že se nebudou muset obávat nepřiměřených sankcí za neplnění různých povinností, které s elektronickou evidencí tržeb souvisely.

Daň z neočekávaných zisků

Pro vybrané poplatníky ze sektorů energetiky, bankovnictví a těžby fosilních paliv byla zavedena daň z neočekávaných zisků, tzv. windfall tax. Sazba daně je 60 procent. Daň bude kalkulována z nadměrného zisku, který bude stanoven jako rozdíl mezi základem daně v aktuálním roce a aritmetickým průměrem daňových základů za roky 2018 až 2021, navýšených o 20 procent. Daň se bude uplatňovat v letech 2023 až 2025, zálohy budou splatné již v roce 2023.

Změna u DPČ

Oblíbenou formou přivýdělku je práce na dohodu o pracovní činnosti. Když je hrubý zisk z dohody o pracovní činnosti do limitu, potom se z hrubé odměny neplatí sociální a zdravotní pojištění.

„Pro rok 2023 se přitom limit pro neplacení sociálního a zdravotního pojištění zvyšuje o 500 korun na 3 999 korun,“ uvádí Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Mazars. U dohody o provedení práce se limit pro neplacení pojistného nezvýšil a stále je 10 tisíc korun. Při práci pro více zaměstnavatelů současně se limit pro neplacení pojistného posuzuje u každého zaměstnavatele zvlášť, je tedy možné pracovat současně na více pracovních dohod a neplatit pojistné.


Zdroj: E15 FinExpert.cz, 9.1.2023 14:30