Berňák musí kompenzační bonus vyplatit, i když prověřuje nárok na něj, řekl soud

Berňáky postupují u žádostí o kompenzační bonus chybným způsobem hned v několika ohledech. Třeba odmítají bonus vyplatit, dokud prý neprověří oprávněnost nároku.

Tento postup úřadů už však před více než půl rokem odmítl jako nezákonný správní soud. Podle soudu totiž finanční úřad musí kompenzační bonus ze zákona bez odkladu vyplatit, přestože nárok na něj třeba teprve prověřuje.

Postup finanční správy je problematický ve více věcech

Finanční úřady odmítají řadě podnikatelů vyplatit kompenzační bonus s tím, že se jejich oboru prý opatření nedotkla. Činí tak navíc nezákonným postupem. Finanční úřady totiž místo oficiálních postupů dle zákona volí různé neformální telefonáty či e-maily. Pokud podnikatel na tyto výzvy nereaguje, úřady mu místo zahájení oficiálního postupu žádost nezákonně odmítnou. Tuto praktiku popisujeme v samostatném článku, v němž uvádíme konkrétní příběhy podnikatelů.

Na chování finanční správy u kompenzačního bonusu jsou ale problematické i další věci. Mezi nezákonné totiž patří i postup, který úřady aplikovaly už při zpracovávání žádostí o druhý kompenzační bonus na podzim 2020 a v prvních týdnech roku 2021, kdy odmítají bonus vyplatit, dokud neprověří, zda má podnikatel na bonus skutečně nárok. Jak ale upozornil na Twitteru Tomáš Hajdušek z Komory daňových poradců ČR, už v květnu 2021 rozhodl Krajský soud v Plzni, že tento postup je protiprávní.

Ačkoli pro předloňský podzimní kompenzační bonus platila částečně odlišná legislativní úprava, konkrétně u vyměření a vyplacení bonusu se nic nezměnilo. Ve všech dosavadních čtyřech zákonech o kompenzačním bonusu platil (a platí) stejný koncept samovyměření a bezodkladného vyplacení bonusu. Stávající postup finanční správy, která se v některých případech už týdny zkoumá nárok a handrkuje se s podnikateli, aniž by jim bonus vyplatila, tak podle rozsudku soudu není v souladu se zákonem.

Úřad odmítl bonus vyplatit s tím, že zkoumá oprávněnost nároku

Plzeňský soud se totiž loni v květnu přiklonil na stranu podnikatele, který 21. ledna 2021 požádal o kompenzační bonus a který mu finanční správa, aniž by žádost odmítla, nevyplatila do 12. března 2021. Den předtím (11. března) zahájil finanční úřad oficiální postup pro odstranění pochybností, přičemž do té doby úřad neformálně zkoumal, zda na má podnikatel na bonus nárok. Podnikatel v žalobě argumentoval tím, že v zákoně je uvedeno, že kompenzační bonus je vyměřen podáním žádosti a že má být vyplacen bez zbytečného odkladu po jejím podání. Podnikatel rovněž zdůraznil, že účelem bonusu je předejít likvidačními stavu, kdy každý den, o nějž je výplata bonusu odložena, je významný.

Finanční správa naopak tvrdila, že bezodkladné prověřování (i neformálním způsobem), popřípadě následné vydání řádně odůvodněné výzvy k odstranění pochybností představuje relevantní důvod pro odložení vrácení již vyměřeného kompenzačního bonusu do ukončení postupu k odstranění pochybností, což v tomto konkrétním případě také nastalo. Obě strany se rovněž ještě neshodly na tom, zda a kdy může úřad u kompenzačního bonusu zahájit postup pro odstranění pochybností, ale nešlo o meritum věci.

Odpovědnost je na žadateli, připomněl soud

Krajský soud v Plzni se přiklonil na stranu podnikatele a označil nevyplacení kompenzačního bonusu za nezákonný zásah finanční správy. Soud v rozsudku nejprve připomněl záměr zákonodárce a odcitoval z důvodové zprávy k zákonu, že kvůli požadavku na rychlost a snadnou realizovatelnosti byl opětovně využit nejen prvek čestného prohlášení. Ten odpovědnost za to, že požadavky budou vzneseny pouze z řad potřebných, do značné míry přenáší na žadatele samotné.

Rovněž byl využit i koncept tzv. samovyměření, kdy se kompenzační bonus vyměřil ex lege (ze zákona) na základě podané žádosti. Tento koncept zejména velmi zjednodušuje a zrychluje samotné vyměření. Odpovědnost žadatelů je tedy klíčovým prvkem, jakkoliv platí, že ze strany orgánů zajišťujících správu kompenzačního bonusu bude uplatňován maximálně vstřícný a kooperativní přístup.(…) Kompenzační bonus podle návrhu zákona bude poskytnut na základě žádosti, citoval soud dále důvodovou zprávu.

Pokud žádost nemá formální vady, bonus je automaticky vyměřen

Soud připustil, že splnění určitých hmotněprávních podmínek nároku na bonus může být bez součinnosti s žadatelem nemožné. Jak ale doplnil soud, kvůli rychlosti a co nejméně formálně komplikované výplatě bonusu zákonodárce zvolil řešení, že žadatel v žádosti pouze uvede, kam má být bonus vyplacen, označí odškodňovanou činnost a počet odškodňovaných dní a ve vztahu k ostatním zákonným podmínkám vzniku nároku na bonus čestně prohlásí, že je splnil. Uvedením těchto třech náležitostí žádosti žadatel splní všechny požadavky kladené na obsah žádosti o kompenzační bonus. Soud shrnuje, že žádost žadatele o kompenzační bonus je bezvadná, pokud obsahuje všechny náležitosti stanovené v ust. § 12 odst. 1 zákona o kompenzačním bonusu, podotkl soud.

Pokud všechny tři výše zmíněný podmínky podnikatel splní, jde o žádost bezvadnou, dnem jejího podání je bonus vyměřen a musí být bez zbytečného odkladu vyplacen. Neobsahuje-li žádosti všechny náležitosti stanovené v ust. § 12 odst. 1 zákona o kompenzačním bonusu, postupuje při odstranění vad správce daně podle ust. § 74 daňového řádu. Buď budou vady odstraněny, bonus vyměřen a bez zbytečného odkladu vyplacen, nebo odstraněny nebudou a pak se stane žádost neúčinnou, upřesnil soud.

Podle soudu tak to, zda byly splněny podmínky pro vznik nároku na kompenzační bonus (v případě bezvadné žádosti), správce daně zkoumá až poté, kdy byl bonus vyměřen. Nejprve musí být bonus vyměřen (bylo-li o něj řádně požádáno) a teprve pak může být prověřováno, zda pro jeho vznik byly splněny podmínky. Jen takový postup odpovídá zákonu a vzhledem k cíli odškodnění úbytku příjmů v důsledku zákazu činnosti, jež žadatele živí, nejde ani o postup nelogický, uvedl soud.

I když berňák nárok prověřuje, musí bonus vyplatit

Soud dále upozornil, že to, že finanční správa musí bonus vyplatit, nijak nemění oprávnění správce daně po vyměření bonusu zkoumat, zda byly splněny podmínky pro vznik nároku na bonus. Výsledkem tohoto postupu může ostatně být doměrek daně v souladu se zákonem o kompenzačním bonusu.

Zároveň ale platí, že skutečnost, že správce daně prověřuje, zda byly či nebyly splněny podmínky pro vznik nároku na kompenzační bonus, nemá na povinnost vyplatit vyměřený bonus žádný vliv. Jen takový výklad zákona podle soudu odpovídá zákonu o kompenzačním bonusu, a to i vzhledem k cíli promptního odškodnění ztráty příjmů v důsledku zákazu činnosti, jež žadatele o bonus živí. Zákon o kompenzačním bonusu je koncipován tak, že prioritou je poskytnutí rychlé, tudíž účinné, pomoci, uzavřel soud.


Zdroj: Podnikatel.cz, 26.01.2022 (06:00:18)