Nový ministr, staré moresy. Berňáky postupují nezákonně a ministerstvo to kryje

Ministerstvo financí pod vedením hnutí ANO s oblibou hájilo nezákonné postupy finanční správy. Bohužel se zdá, že se v tomto ohledu nic nezměnilo.

Ministerstvo hájí nezákonný postup finanční správy ohledně žádostí o kompenzační bonus, a dokonce ještě tvrdí, že je to ve prospěch podnikatelů. Stávající chování finanční správy tak dávají vzpomenout na šílenství se zajišťovacími příkazy či na nezákonné výzvy svatebčanům ohledně EET, kterými se úřad “proslavil” za předešlého vedení a za předchozí politické garnitury.

Finanční správa má za nového ministra už druhý černý puntík

Finanční správa nevykročila pod novým ministrem zrovna tím nejšťastnějším směrem. Vláda je jmenována teprve měsíc a finanční správa má již na svém kontě druhý významný přešlap. Nejprve nezvládla za půl roku aktualizovat elektronický formulář daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2021, takže kdo chce přiznání podat elektronicky už nyní, musí využít jiný způsob, například ve formátu PDF. Úřad navíc se stoickým klidem upozornil, že k nápravě dojde až někdy během února.

Na nezvládnutí aktualizace elektronického formuláře pak finanční úřady, jak zjistil server Podnikatel.cz, plynně navázaly nezákonným počínáním při vyřizování žádostí OSVČ a společníků firem o kompenzační bonus. Úředníci místo rychlého vyplacení bonusu, jak jim stanovuje zákon, začali podnikatele “kádrovat”, že podle jejich názorů nebyli opatřeními nijak dotčeni a aby doložili, že na bonus mají nárok.

Místo oficiálních zákonných postupů navíc finanční úřady kontaktují podnikatele neformálně e-mailem či telefonem, a dokonce stanovují lhůty, dokdy má požadované věci doložit. Když dotyčný na neformální výzvu nijak nereaguje, finanční úřad odmítne kompenzační bonus vyplatit a vydá rozhodnutí o zastavení řízení. Někteří podnikatelé se dokonce setkali s tím, že je úředníci přesvědčují, aby svoji žádost vzali zpět.

Na úřadech zákony a důvodové zprávy asi nečtou

Na chování finanční správy u kompenzačního bonusu je problematických hned několik věcí. Přemlouvání ze strany úřadů, aby podnikatel vzal svoji žádost zpět, snad netřeba rozebírat. O něco méně jasné může být, v čem spočívá chyba v postoji finanční správy, že řeší, že není jasné, jak některé podnikatele opatření postihla, když jejich obor primárně omezen nebyl. Pro pochopení je nutné se podívat do zákona a důvodové zprávy.

Samotný zákon o kompenzačním bonusu pro rok 2022 hovoří o tom, že kromě splnění určitých základních podmínek (je nutné být např. podnikatelem k 22. listopadu 2021) je nutné mít pokles tržeb alespoň o 30 % a tento propad nesmí být způsoben převážně jinými důvody než dopadem opatření, péčí o dítě či karanténou nebo izolací. Příčinná souvislost se tedy dokládá negativním způsobem, tedy se bere za splnění podmínek, pokud pokles tržeb nebyl slovy zákona “zjevně” něčím jiným.

V důvodové zprávě k zákonu se pak doplňuje, že pro zachování nároku na kompenzační bonus postačí, aby pokles tržeb nebyl zjevně způsoben jiným faktorem – zejména vlastní (ne)aktivitou podnikatele, který svou činnost utlumí či fakticky (byť ne formálně) přeruší, případně sezónním charakterem jeho činnosti, kdy v relevantním období dochází k pravidelnému útlumu činnosti a poklesu tržeb.

Je tedy jedno, zda byl podnikatel opatřením přímo omezen, nebo jen nepřímo. De facto tak má nárok na bonus každý podnikatel, kterému klesly tržby, pokud to nebylo například tím, že uzavřel jednu ze svých dvou provozoven či na měsíc z vlastní vůle třeba nerealizoval žádné zakázky a odjel třeba na 14 dnů k moři.

Na vodě rovněž stojí tvrzení úřadů, že se některých podnikatelů opatření bezprostředně nedotkla. Opatření nařizující karantény či izolace se totiž dotýkají všech občanů ČR a je logické, že v případě zhoršení epidemické situace končí v karanténách a izolacích, které navíc na podzim trvaly 14 dnů, desítky tisíc lidí denně a tito lidé tak nerealizují či odříkávají předem učiněné objednávky. Stejně tak stačí být dodavatel zboží či služeb pro některé z přímo omezených oborů, například třeba poskytovat úklidové služby, a opatření omezující vaše odběratele se snadno mohou přenést i na vás.

Odmítání žádosti po neformální komunikaci nemá oporu v právu

Největší průšvih a zjevná nezákonnost nicméně spočívá v tom, jakým způsobem úřady “nejasnosti” řeší a jak žádosti odmítají. Místo oficiálních postupů dle zákona totiž finanční úřady kontaktují podnikatele neformálně e-mailem či telefonem a stanovují lhůty, aby doložili, jak se jich opatření dotkla, a stanovují lhůty, dokdy mají požadované věci poslat. Když dotyčný na neformální výzvu nijak nereaguje či nevysvětlí dostatečně, finanční úřad odmítne kompenzační bonus vyplatit a vydá rozhodnutí o zastavení řízení, a to s odkazem na § 106 daňového řádu odst. 1 písm. b).

Zmíněné ustanovení ovšem umožňuje zastavit řízení jen z důvodu zjevné nepřípustnosti podání a nikoli pro domnělé nesplnění hmotněprávních podmínek. Co znamená zjevná nepřípustnost podání? Názorně to v podcastu serveru Podnikatel.cz vysvětlil Tomáš Hajdušek, vedoucí sekce správy daní a poplatků Komory daňových poradců ČR.

Pokud byste se například rozhodli, že podáte přiznání k dani ze vzduchu, vytvořili si přiznání a podali jej, finanční správa jej sice musí přijmout, následně řízení však zastaví z důvodu zjevné nepřípustnosti podání. Žádná daň ze vzduchu se totiž v ČR neplatí. Zastavit řízení ohledně žádosti o kompenzační bonus s odkazem na tento paragraf kvůli tomu, že si úřad od stolu usmyslel, že podnikatel nemá nárok (nesplňuje hmotněprávní podmínky), je naprosto nezákonná svévole.

Nárok na bonus vzniká podáním žádosti

Klíčové je také ustanovení v § 15 odst. 2 zákona o kompenzačním bonusu, podle kterého se kompenzační bonus považuje za vyměřený dnem podání žádosti o kompenzační bonus. Zákonodárci tedy stanovili koncept tzv. samovyměření, kdy je kompenzační bonus vyměřen ex lege (ze zákona) na základě podané žádosti. Nárok na bonus tedy vzniká automaticky podáním žádosti a vyplacen má být bez zbytečného odkladu.

Pokud chce finanční úřad ověřit splnění hmotněprávních podmínek pro vznik nároku na bonus (například, zda byl podnikatel opravdu postižen opatřeními), musí zahájit postup k odstranění pochybností nebo daňovou kontrolu. Mezitím (bez zbytečného odkladu po podání žádosti, která bezvadným podáním automaticky vyměřuje bonus) ale musí kompenzační bonus vyplatit, jak judikoval už před více než 6 měsíci Krajský soud v Plzni.

Porušujeme zákony pro vaše dobro, říká ministerstvo

Původně měl tento komentář končit větou, že nezbývá než doufat, že nový ministr Zbyněk Stanjura nenaváže na předchozí ministry z řad ANO, kteří vesměs nezákonné postupy finančních úřadů, například u zajišťovacích příkazů či výzev pro svatebčany kvůli EET, obhajovali a kryli.

V pondělí večer však vyšlo vyjádření ministerstva financí, které bohužel ukázalo, že cesta k návratu do normálu bude zřejmě ještě dlouhá a trnitá. Do normálu, kdy úřady dodržují právo a jednají ve prospěch občanů, a pokud se úředníci dopustí nějakých nezákonností, nadřízené ministerstvo přizná pochybení, omluví se a zajistí nápravu. Do normálu, který by měl platit v každém právním státě.

Podle ministerstva ale šlo pouze o “individuální lidská pochybení” a porušování zákona, tedy zamítání skrze neformální komunikaci, je prý ve prospěch samotných žadatelů, jelikož kdyby se při kontrole zjistilo, že nárok neměli, museli by platit úrok. Takže podnikatelé, buďte rádi, že úřady ignorují zákony, dělají to pro vaše dobro.



Zdroj: Podnikatel.cz, 25.01.2022 (06:00:18)